Historie ČSSI 1865-2015

 HISTORIE

ČESKÉHO SVAZU STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ

  1. Úvod
  2. Český svaz stavebních inženýrů se cítí pokračovatelem „Spolku architektů a inženýrů království Českého“, založeného v roce 1865.

    Český svaz stavebních inženýrů chce být vedle profesní komory stavebních inženýrů a techniků platformou sdružující odborníky z oboru.

    Spolkový život považujeme za základní princip realizující občanskou společnost v demokratickém státě.

    Občanský a politický život demokratické společnosti nelze zajistit jinak než sdružením občanů stejných nebo obdobných zájmů do organizačně zvladatelných uskupení. Pouze taková uskupení mohou formulovat názory, zájmy a podněty k životu a organizaci celé společnosti.

    Takovou funkci nemohou profesní komory s definovanou oficiální ve své podstatě správní úlohou ve formě udělování autorizací zastávat. Jejich úlohou je naopak být obhájcem objektivních veřejných zájmů.

    Spolek zajistí váhu názorů a podnětů sdružených odborníků, bez ohledu zda jim byla udělena autorizace a všude tam, kde by hlas jednotlivců nebo organizovaných skupin nebyl považován za dostatečně reprezentativní.

    Spolek bude připraven reprezentovat zájmy oboru a profese i za situace, kdy by politická rozhodnutí mohla současné dominantní postavení profesních komor eliminovat.

  3. SPOLEK ARCHITEKTŮ A INŽENÝRŮ V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM 1865 – 1918
  4. V roce 2015 uplyne sto padesát let od vzniku prvního stavovského inženýrského spolku – „Spolku architektů a inženýrů v království Českém“. Tento spolek byl po Österreichischer Ingenieur- und Architekten Verein ve Vídni druhým, který byl na území Rakousko - Uherska ustaven. Později po vzniku Československa, v období označovaném jako první republika, byl přejmenován na Spolek československých inženýrů, který si ve svém názvu ponechal tra­diční a známou značku SIA. Spolek symbolizoval stavovské tradice českých inžený­rů více než 80 let, do roku 1951, kdy byl tehdejším režimem zrušen.  Stopy české technické a veřejné práce, které SIA spoluvytvářel, jsou však dodnes zřejmé a viditelné. Český svaz stavebních inženýrů na činnost SIA rozsáhle navazuje a považuje se za pokračovatele odkazu našich pradědů, dědů a otců.

    První popud k založení Spolku dává pražský civilní inženýr architekt Josef Turba na schůzce, svolané na 15. března 1865 do restaurace „U modré hvězdy" v Praze. Následně, po nutných politických a administrativních povoleních rakouského císaře, jsou dne 31. října 1865 schváleny stanovy SIA c.k. státním ministerstvem ve Vídni. Tento den je možné proto považovat za skutečný počátek spolkové profesní činnosti na území Čech, Moravy a Slezska. Počátkem následujícího roku, 27. ledna 1866, jsou stanovy potvrzeny pražským místodržitelstvím. Oficiálně se Spolek ustavuje na valné hromadě ve dnech 20. až 22. února 1866. Jeho čtyřmi základními obory jsou architektura a sta­vitelství, inženýrství a geodézie, strojnictví a technologie a konečně chemie a hutnictví. V roce 1868 je v pořadí druhým předsedou Spolku zvolen arch. Josef Turek. Z dalších významných osobností je nutné zmínit arch. Dr. techn. Josefa Hlávku, který je přijat do SIA v roce 1869 a později se stává jeho mecenášem. Původní název Spolku byl po vydání královského reskriptu ze dne 12. září 1871 změněn na Spolek architektův a inženýrů v království Českém.

    Spolek začíná v r. 1872 vydávat vlastní „Zprávy" v počtu 300 exemplářů, v roce 1886 je to již 800 exemplářů. V roce 1873 je předsedou Spolku zvolen profesor české vysoké školy technické Vilém Bukovský. Je vydán spis s tématem „Úpravy a rozšíření královského hl. města Prahy“. Jeho součástí jsou zásady pro směr ulic, výšku budov, velikost dvorů, odstraňování odpadků. Jedná se tedy o předchůdce současných technických požadavků na výstavbu.Na odborných výstavách jsou u příležitosti valných hromad vystavovány projekty pro českou státnost významných, převážně veřejných staveb. V roce 1874 je předsedou spolku zvolen Dr. techn. Karel Zenger, profesor české vysoké školy technické v Praze, který v roce 1877 přednáší o podmořském tunelu mezi Francií a Anglií. SIA navazuje rozsáhlé zahraniční styky, spolkové časopisy se vyměňují se spolky ve Vídni, Berlíně, Rize, Hannoveru, Lipsku, Drážďanech, Mnichově, Londýně, Milánu, Paříži, Stockholmu, Florencii, Varšavě a Madridu. Členové Spolku připo­mínkují a zpracovávají řadu odborných a legislativních materiálů, jako byl např. konkurenční řád pro práce architektonické, byl projednán Stavební řád pro královské hl. město Prahu i úprava stavu úředně oprávněných civilních techniků. V roce 1882 je odborná výstava SIA osvětlena elektric­kými lampami, věnovanými členem Spolku Ing. Františkem Křižíkem. V roce 1883 byl předsedou Spolku zvolen arch. Antonín Wiehl, profesor české vysoké školy technické v Praze, pod jehož vedením se proměňuje na ryze český spolek. Za přítomnosti Dr. Miroslava Tyrše byl přijat návrh, aby se čeština stala jednací řečí spolku.

    Na základě stanov ze 4. prosince 1884 se již činnost Spolku rozvíjí a rozšiřuje na sedm oborů:

    • Architektura, výtvarné umění a pozemní stavitelství,
    • Stavitelství vodní, silniční, železniční a geodézie,
    • Mechanika, strojnictví a mechanická technologie,
    • Chemie, fyzika, elektrotechnika a fotografie,
    • Hornictví a hutnictví,
    • Zemědělské a lesnické inženýrství,
    • Hospodářský průmysl.

    Podnikatel Fr. Křížek byl v r. 1888 zvolen předse­dou Spolku. V roce 1891 SIA připravuje v rámci Jubilejní výstavy expozici „Výstava inženýrství a stavitelství" na ploše téměř 6000 m2. Redakci výstavního časopisu SIA byl udělen diplom královského hlavního města Prahy. Ve velké zasedací síni Sta­roměstské radnice se koná „Jubilejní valný sjezd techniků v Čechách"; jeho jednání se zaměřuje na organizaci středního školství a rozšíření praktických předmětů, dosažení zákonem chráněného titulu protechniky se státními zkouškami a působnost technikůve svobodném povolání a ve veřejných službách. V roce 1892 jsou SIA přijata stanoviska ve věcechzákona naochranu historických a stavitelských památek v Čechách a o stavebním řádu královského hlavního města Prahy; spolek nominuje své znalce do obchodní a živnostenské komory, odhaluje pamětní desku vynálezce Josef Ressla na hlavní budově ČVUT na Karlově náměstí. V roce 1895 Spolek spoluzakládá „Českou matici technickou" k vydávání českých technických spisů, sám pak vydává časopis s názvem „Technický obzor". Navazuje těsnou spolupráci nejen se studentskými spolky, ale také se soukromými firmami a významnými korporacemi, spolupracuje při přípravě i výstavbě Hlávkových kolejí v Praze.

    Zemská „Výstava architektury a inženýrství v roce 1898“ byla připravena vedením SIA ve spolupráci s dalšími korporacemi na výstavišti ve Stromovce. Spolek rovněž podporuje námět profesorského sboru České vysoké školy technické v Praze na zřízení „Technického muzea“ a přijímá stanovisko k novému zákonu na ochranu titulu Inženýr. V roce 1902 byla zvolena „Stálá komise pro oprávnění nebo zasahování do oboru civilních inženýrů“. Dále byl vydán například „Nový mostní řád“, „Tabulky vytyčovací“, publikace „Stavitelství mostní“ a „Správa staveb pozemních“. V květnu 1905 se v pantheonu Národního muzea uskutečňuje jubilejní slavnostní schůze ke čtyřicátému výročí trvání „Spolku architektův a inženýrů království Českého“ za účasti místodržitele Království českého hraběte Coudenhovea, nejvyššího maršálka knížete Lobkowitze a primátora města Prahy Dr. Srby. V následujícím roce 1906 je Spolek vyznamenán při přijetí u primátora „Zlatou medailí královského hl. m. Prahy“, která byla do té doby udělena pouze pětkrát. Při jubileu stoletého trvání pražského polytechnického ústavu v roce 1906 věnuje Spolek rektorovi vysoké školy technické zlatý řetěz rektora, který navrhl člen spolku prof. Koula.  Na tomto místě je potřeba zdůraznit zcela zřejmou návaznost odborného vzdělávání a následného spolkového života. Převážná většina předsedů SIA totiž působila na vysokých technických školách a zcela přirozeně nejen koncepčně, ale i prakticky ovlivňovala vlastní výuku. Tím také svou praktickou činností celá řada pedagogů výrazně ovlivnila významné stavební aktivity, které se natrvalo zapsaly jako výrazná stopa v českém stavitelství a architektuře.         

    Spolek se stále větší vehemencí požaduje silnější zastoupení na sněmech, v říšské radě, v obchodních komorách a u městských zastupitelstev a je podáno memorandum ministerskému předsedovi ve věci rovnocenného postavení techniků s právníky ve veřejné správě. V roce 1910 intervenuje ve prospěch Spolku poslanec prof. Tomáš Masaryk, v r. 1911 je český inženýr Ing. Trnka jmenován ministrem veřejných prací, do císařské komise pro reformu veřejné správy je povolán předseda Spolku a profesor České vysoké školy technické Ing. Dr. Antonín Klír.

    Spolek se aktivně účastní otevření nových budov České vysoké školy technické v Brně. V roce 1913 zahajují činnost Inženýrské komory pro Království české, a pro Markrabství moravské. V roce 1914 již má SIA 1300 členů a vytyčuje jako rozhodující činnost úkol na zřízení „Akademie pro technické vědy“. Do činnosti Spolku však negativně zasahuje začátek první světové války; v jejím průběhu jsou mnozí členové mobilizováni a deportováni na frontu. Válka tak zasahuje zásadním způsobem do života Spolku…

  5. SPOLEK ČESKOSLOVENSKÝCH INŽENÝRŮ (SIA) 1920 - 1951
  6. V roce 1918 vzniká Československá republika a tato událost dramaticky zasahuje do spolkového života. Již 30. října 1918 přijímá představen­stvo SIA provolání ke všem českým technikům, jímž se dává do služeb Národního výbo­ru, a usnáší se svolat společně s Inženýrskou komorou schůzi za účasti všech technických spolků. 15. prosince 1918 přijímá valná hromada Spolku změnu názvu na „Spolek československých inženýrů a architektů (SIA)“, rovněž spolkové časo­pisy mění názvy na „Časopis československých inženýrů a architektů“ s podtituly „Technický obzor“ a „Architektonický obzor“. Mnoho českých inženýrů při­chází na Slovensko a na Podkarpatskou Rus se snahou napomoci při dalším rozvoji techniky a ustavení inženýrských organizací. Slovenský odbor SIA se schází již v červnu 1919. V následujících letech, především v r. 1920 a 1921, řeší Spolek svoji novou organizační strukturu, 27. října 1920 je původní název Spolku změněn na „Spolek českoslo­venských inženýrů (SIA)“ a v r. 1921 se schází jeho I. sjezd v Brně. Českoslovenští inžený­ři jsou tímto prvním sjezdem sjednoceni do jediné stavovské organizace s regionálními odbory po celé nově vzniklé republice. V březnu 1921 je rovněž ustavena Inženýrská komora pro Českosloven­skou republiku. SIA začíná vydávat další odborný časopis „Strojnický obzor“.

    Vydavatelská činnost měla velice dlouhou a úspěšnou tradici. Byla to reakce na skutečnost, že čeští inženýři byli odkázáni většinou na technickou literaturu německou. Zvláštní kapitolu vydavatelské činnosti tvoří publikace vydávané při spolkových oslavách a sjezdech. Z období před rokem 1918 je to „Pamětní spis o čtyřicetiletém trvání spolku architektů a inženýrů v Království českém 1865 - 1905“. Následuje kniha „Slavnostní list druhého sjezdu čs. inženýrů a architektů vydaný péčí odboru SIA v Plzni“ z roku 1922. Publikace „Památník třetího valného sjezdu čs. inženýrů a architektů v Košicích“ z roku 1923 byla úplně první, která byla věnována slovenské inženýrské problematice v samostatném společném státě pod heslem: Inženýři Slovensku! Pořadatelé sjezdu roku 1924 v Hradci Králové sestavili program s tematikou „Technická práce ve východních Čechách“.

    V roce 1925 vrcholí oslavy šedesátého výročí činnosti SIA svoláním Jubilejního sjezdu SIA v Praze pod záštitou prvního prezidenta republiky Dr. Tech. h.c. Tomáše G. Masaryka. Sjezd se konal ve dnech 20. až 24. června 1925. V jeho průběhu je dne 21. června 1925 za účasti prezidenta republiky T. G. Masaryka položen základní kámen k novostavbě budov Českého vy­sokého učení technického. Další významnou sjezdovou událostí bylo položení základního kamene, kterým byla dne 22. června 1925 slavnostně zahájena stavba Domu československých inženýrů. U této příležitosti vydává Spolek publikace „Šedesát let Spolku československých inženýrů SIA 1865 - 1925“, kterou sepsal Ing. Emil Ženatý, a „SIA Jubilejní památník 1865 - 1925“, pro tisk upravenou Ing. Dr. Josefem Stockým.

    Dům československých inženýrů byl slavnostně otevřen v květnu 1929. Návrh na jeho postavení vznikl ještě za dob Rakouska-Uherska a byl postupně projednáván a preci­zován na jednotlivých sjezdech SIA. V domě byly vyprojektovány a umístěny i kanceláře ústředí a ředitelství SIA, přednášková dvorana v suterénu, konferenční síně, čítárna a technická knihovna, ve které bylo k dispozici přes 200 technických časopisů, sídlo redakcí čtyř spolkových časopisů s krásnou vyhlídkou na Hradčany, dále kavárna a restaurace. Dům také navštívil dne 30. ledna 1930 prezident T. G. Masaryk v doprovodu ministra obchodu Ing. Matouška.

    Dosud nejrozsáhlejším sjezdovým materiálem byla kniha „Technická práce na Ostravsku“, vydaná odborem SIA v moravské Ostravě v roce 1926. Také následující tři roky byly sborníky nedílnou součástí slavnostních setkání úspěšně se rozvíjející spolkové činnosti. „Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927“, v Brně byl vydán památník nazvaný „Deset let technické práce 1818 - 1928“, a konečně v následujícím roce vychází „Pamätnica bratislavského odboru Spolku čs. inženierov 1919 – 1929: 10 rokov na Slovensku“, která je oceněním práce, kterou v tomto období vykonali na Slovensku čeští inženýři.

    V roce 1930, k desátému sjezdu československých inženýrů v Praze, byl vydán sborník příspěvků „Ohlas soudobé inženýrské práce“, který uspořádal opět Ing. Dr. Josef Stocký. Nákladem Spolku k jubilejnímu sjezdu v Praze v roce 1935 byl vydán sborník „Sedmdesát let technické práce“, sestavený Ing. Dr. J. Stockým a Ing. E. Ženatým. Všechny uvedené dnes již historické prameny se vyznačujífundovaným popisem „mnohotvarosti a rozmanitosti inženýrské práce a technického podnikání, různým složkám z činnosti organizační, badatelské, správní, výkonné i podnikatelské, jejichž souzvuk je podmínkou melodie člověkova snažení na zemi“.V r. 1938 vydává odbor Spolku čs. inženýrů v Českých Budějovicích u příležitosti osmnáctého (posledního) prvorepublikového sjezdu sborník „Jihočeská technická práce“, jehož motem je slib, žečeskoslovenští inženýři budou sloužit Československé republice v dobách dobrých i zlých“

    Zřízením Protektorátu Čechy a Morava dostává zcela logicky i činnost SIA úplně nový rozměr. Na rozdíl od následného komunistického období však nenašla nacistická diktatura odvahu činnost profesních spolků přerušit. Čeští inženýři se proto upínají k vlastní technické tvorbě, k pořádání výstav a před­nášek, pravidelně se scházejí a provozují společenskou činnost. Řada z nich přesto odchází do zahraničního odboje, řada členů je perzekuována, řada byla popravena. Ještě v roce 1940 vychází k 75. výročí založení SIA sborník „Z vývoje české technické tvorby", který v závěru upozorňuje na vydávané české technické časopisy SIA. Věstník vychá­zí dále, a i když je jeho rozsah omezen, dává představu o spolkovém dění a odborné práci českých inženýrů v obtížných podmínkách protektorátu. Počátkem roku 1945 je čas na vzpomenutí 80 let od založení Spolku i na přípravu výstavy „Pokrok techniky". Z Domu čs. Inženýrů je však zřízen lazaret pro wehrmacht a po skončení války je budova převzata v žalostném stavu.

    V obnovené Československé republice po r. 1945 se nově konstituují i stávající organizace. Valná hromada SIA se schází již 22. června 1945; následně Sbor delegátů SIA odstraňuje nejtěžší následky okupace a konsoliduje spolkovou čin­nost, dobrovolnou sbírkou pomáhá pozůstalým. Periodický tisk je v porevoluční době dočasně zastaven a také Věstník SIA je uvolněn k vydávání až v únoru 1946. Na základě státního pokynu je i v SIA dotazníkovým způsobem zkoumána národní a státní spolehlivost jednotlivých členů, jsou přijaty a schváleny nové stanovy i nové územní členění. Spolek připravuje výstavu „Pokrok techniky života", o které se tajně uvažovalo již v období protektorátu a která představuje vysoký pra­covní, mravní i kulturní potenciál českých inženýrů. Výstava je uspořádána ve vlastním dvoupatrovém výstavním domě SIA v Mělníce a 14. října 1945 je navštívena i prezidentem republiky Dr. Edvardem Benešem s chotí.

    29. června 1946 se koná v Masarykově síni domu SIA smuteční tryzna za oběti války z řad členů SIA. Je vzpomenuto 98 členů, kteří byli umučeni v koncentračních tábo­rech, 23 členů, kteří padli v boji, 137 perzekuovaných členů a 113 nezvěstných členů Spolku. Během roku 1945 a 1946 se v sídle SIA vystřídaly delegace a návštěvy inže­nýrů z Polska, Jugoslávie, Bulharska, Sovětského svazu, Norska, Švédska, Francie, Anglie, USA, Íránu a Indie. Přihlásili se také čeští inženýři, kteří za války založili spolek SIT v Londýně. První velkou poválečnou příležitostí k obnovení dřívějších velmi ži­vých styků s inženýry cizích národů byl mezinárodní technický kongres, konaný ve dnech 16. až 21. září 1946 v Paříži. Přípravu české delegace organizoval SIA, Masarykova akademie práce a Inženýrská komora. Bylo prezentováno celkem 9 referátů z různých oborů.

    O další činnosti a práci Spolku československých inženýrů je bohužel samozřejmě v politických kruzích již v této době rozhodnuto. Ještě nějakou dobu trvá odpor odborníků sdružených v SIA, nicméně v roce 1951 dochází k nejhoršímu: SIA jako profesní spolek, který v republice působil nepřetržitě 86 let a přežil v aktivní odborné práci obě světové války včetně protektorátu, je komunistickým zákonem, který spolupodepisují společně K. Gottwald a A. Zápotocký, zlikvidován. Autorizovaným civilním inženýrům jsou odebírána razítka se státním znakem a díky komunistické ideologii je činnost tradiční stavovské organizace umlčena. Tím historie SIA na téměř dvacet let končí. Až v roce 1968 se její nástupci organizačně dočkali důstojného pokračovatele v podobě Českého svazu sta­vebních inženýrů, který je však po dalších deseti letech práce znovu zlikvidován politickým rozhodnutím.

  7. ČESKÝ SVAZ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ v letech 1968 až 1978
  8. Myšlenka obnovit činnost stavovské or­ganizace v tehdejší ČSSR a navázat tak na historické předchůdce Spolek inženýrů a architektů SIA a Spolek československých inženýrů SIA vznikla již v roce 1967. Ten­to úmysl s cílem znovu se pokusit zorgani­zovat stavební inženýry byl připravován současně v Praze, v Brně a v Bratislavě. V období tzv. „Pražského jara“ v roce 1968 dostává tato snaha konkrétní podobu.

    Ustavující sjezd moravskoslezských sta­vebních inženýrů se schází dne 27. 6. 1968 v Muzeu dělnického hnutí v Brně za účasti 105 členů; sjezdu se účastní v zastoupení ministra stavebnictví jeho náměstek Ing. O. Hobst, který současně zastupuje i Svaz stavebních inženýrů v Čechách (tehdy ješ­tě SSI). Úvodní referát přednáší předseda přípravného výboru Ing. E. Reich. Je před­nesen námět sjednocení zemských svazů a přijato programové prohlášení o jednotě cílů stavebních inženýrů v republice. Tím se brněnský ustavující sjezd SSI připojil k pro­gramovému prohlášení slovenských staveb­ních inženýrů, jejichž ustavující sjezd se konal již 14. 6. 1968 v Bratislavě.

    Zakládající sjezd Svazu stavebních inže­nýrů v Čechách se po řadě schůzí příprav­ného výboru konal dne 28. června 1968 v Zengerově posluchárně ČVUT v Praze, sjezdu se zúčast­nilo 154 zakládajících členů a 14 hostů. Úvodní slovo přednesl předseda přípravné­ho výboru Ing. Lubomír Pařík. Zhodnotil iniciati­vu slovenských kolegů a spolupráci kolegů moravskoslezských. Přijaté programové prohlášení ukládalo mj. zabezpečit regis­traci svazu na ministerstvu vnitra a na ÚV NF a svolat řádný sjezd nejpozději do kon­ce března 1970. Volby do ústředního výbo­ru SSI byly tajné, předsedou byl zvolen Ing. Lubomír Pařík.

    Všechna tato významná jednání předchá­zela registraci a ustavení Českého svazu sta­vebních inženýrů. Žádost o tuto registraci podává Ing. Pařík ministerstvu vnitra dne 5. července 1968, současně zasílá žádost Dr. Krieglovi o začlenění všech tří svazů do Národní fronty. Po srpnových událostech je dřívější souhlasné stanovisko ÚV NF přehodnoceno: dne 11. září 1968 se koná v Praze schůzka před­sedů českého, moravského a slovenského svazu, je zvažováno o dohodě o jednotném svazu v rámci ČSSR a je vypracováno stanovisko k připomínkám ministerstva vnitra. Připo­mínky ROH jsou po vysvětlení odvolány, ná­mitky předsednictva ČSVTS přetrvávají. K řešení rozporu je na základě jednání u mi­nistra Ing. Trokana za účasti Ing. Paříka, Ing. Hobsta a Ing. Hollera vypracován návrh do­hody o spolupráci s ČSVTS pro stavebnictví, jako dodatek k registraci SSI. Stanovy jsou upraveny podle zákona o federativním uspo­řádání ČSSR ze dne 30. 10. 1968, což v praxi znamená vytvoření Českého svazu stavebních inženýrů pro Čechy, Moravu a Slezsko a Slo­venského zväzu stavebných inžinierov pro Slo­vensko. Po těchto úpravách byl text stanov ČSSI schválen a dne 28. listopadu 1968 je ministr vnitra Jan Pelnář slavnostně předává před­sedovi Svazu Ing. Paříkovi.

    Hlavním posláním vzniklého ČSSI bylo působit na vytváření kvalifikační struk­tury odborníků vědy, výzkumu, projekce, přípravy, realizace a údržby stavebních děl a zařízení, se zvláštní pozorností věno­vané a plně podporující rozvíjení tvůrčí čin­nosti mladých stavebních inženýrů. Odborné ovlivňování řešení významných problémů koncepce výstavby formou připomínek a spolupráce na legislativních úpravách a normách a vyjadřování se k návrhům důle­žitých projektů staveb. Aktivní podíl na jejich vypracování, a tím spoluvytváření objektiv­ních odborných podmínek pro rozhodování o zá­važných investicích. Přímý styk se světovým technickým děním měl tvořivě uplatňovat zkušenosti při výstavbě v našem státě a tím přispívat k jeho progresivnímu rozvoji.

    První zasedání ústředního výboru ČSSI se koná 12. prosince 1968 v Brně a je na něm zvole­no předsednictvo ve složení: předseda Ing. Lubomír Pařík, I. místopředseda Ing. Emil Reich, místopředsedové prof. Ing. Dr. Alois Myslivec a Ing. Miroslav Sedmík, generální tajemník Ing. Antonín Bitzan, tajemník pro oblast Moravy a Slezska Ing. František Provazník a dále členové Ing. Mi­lan Bilík, Ing. Dalibor Bílek, Ing. Tomislav Dratva a Ing. Dr. Čestmír Jahoda.

    První ústřední zájmové skupiny ČSSI začaly pracovat v oborech: pozemní a prů­myslové stavitelství, inženýrské a vodohos­podářské stavitelství, dopravní stavitelství, stavebně-inženýrská ekonomie a inženýr­ský urbanismus. Byl navázán přímý kon­takt se Svazem architektů a jeho předsedou Ing. arch. Gočárem, byla projednána zpráva o přípravě zákona o autorizaci, o návrhu zákona o socialistickém podniku a o stavu příprav k novelizaci vyhlášky o soutěžním řádu.

    ČSSI předává za účasti tehdejšího ministra F. Tomana čestné členství akade­miku S. Bechyňovi a členu koresponden­tu ČSAV K. Hrubanovi. Stálý sekretariát ČSSI je zřízen v Praze. Svazové orgány v pracovním programu řeší koncepci rozvoje bytové výstavby a zabezpečení údržby bytového fon­du, koncepci modernizace dálniční sítě v ČSSR, návrh soutěžního řádu pro projekty inženýrských děl, výše zmíněný návrh záko­na o autorizaci, včetně vytvoření systému třístup­ňové autorizace inženýrů, jsou navazovány styky se zahraničními inženýrskými organizacemi.

    V roce 1970 má ČSSI již 1200 členů, kon­cem roku 1971 již 1530 členů, je ustaveno osm oblastních poboček ČSSI. Morálně a ma­teriálně svazu pomáhá 28 členů, právnic­kých osob z vybraných projektových ústa­vů, podniků a dalších institucí. Hlavní čin­nosti svazu v běžném roce jsou formulová­ny v rámci tehdy povinné politicko-organizační a výchovné čin­nosti a odborné činnosti v rámci Inženýrských služeb. Vážným pro­blémem pro ČSSI při zabezpečování pro­jektových prací pro národní výbory se stalo odejmutí oprávnění k projektové činnosti. Teprve na základě tlaku členské základny Svazu a politických funkcionářů nižších orgánů a národních výborů malých obcí, které se postavily za ČSSI, bylo výměrem ministerstva výstavby a techniky ČSR uděleno nové oprávnění dne 23. 6. 1972.

    Byla zřízena cena akademika Bechyně v oblasti že­lezobetonových mostů a cena akademika Kloknera v oblasti výzkumu kon­strukcí. Jsou ustaveny nové ústřední zá­jmové skupiny pro ocelové konstrukce, lehkou prefabrikaci a pro ochranu a tvor­bu životního prostředí. Komise zahraničních styků organizujeřadu studijních cest a tema­tických zájezdů ve spolupráci s Čedokem a Sportturistem: do SSSR, Fin­ska, Švýcarska, Holandska, Dánska, NSR, NDR, Polska, Jugoslávie a Itálie.

    Inženýrské služby jako hospodářské za­řízení ČSSI vhodnými formami hospodář­ské činnosti umožňují seberealizaci staveb­ních inženýrů a usměrňují jejich iniciativu k řešení technických a ekonomických pro­blémů. Jsou vytvořeny zakázkové komise IS a výtvarně-odborné inženýrské komise ČSSI. Připravuje se ustavení sboru expertů.

    Pro představu o úrovni hospodaření ČSSI je možno uvést, že náklady za rok 1972 činily zhruba 3,6 mil. Kč, výnosy vč. IS zhruba 4,4 mil. Kč a čisté jmění bylo zhruba 2,7 mil. Kč.

    V roce 1973 se ČSSI zbavuje neaktivních členů, celkem 243 osobám bylo ukončeno členství v ČSSI. Naopak nových členů je v tomto roce přijato celkem 416 a členská základna čítá 1932 členů, o 7,4 % více než v předcházejícím roce. Čestným členem jmenuje svaz prof. Ing. Dr. Aloise Myslivce, DrSc. Je rozpracován a do plánu na další léta zařazen záměr vlastní výstavby svazo­vé budovy v Praze a rekonstrukce objektu v Brně.

    V roce 1974 překračuje stav členské zá­kladny ČSSI dva tisíce (2114 členů). ČSSI zapojuje do svých akcí slovenské kolegy ze SZSI - kvalifikační komise, poradní sbor, účast na některých tematických zájezdech. Řada odborných přednášek, seminářů a sympozií je pořádána ve spolupráci se sta­vebními fakultami ČVUT v Praze a VUT v Brně, na fakultách se konají i některá za­sedání orgánů Svazu. Věstník ČSSI je vy­dáván minimálně 4x ročně, objem výkonů Inženýrských služeb stanovuje ÚV NF ČSR na 10.850 tis. Kčs, zisk ve výši 4.200 tis. Kčs, a odvod pro ČSSI 4.000 tis. Kčs.

    Svaz je již několik let spoluorganizátorem soutěže „Hledáme dokonalé projekty" a spo­lu s redakcí Mladého světa spolupracuje s mladými stavebními odborníky. Účastní se sympozia AIPC v Drážďanech a betonář­ské konference v Krynici, mezinárodní výstavy čištění odpadních vod v Mnichově, sympozia o trhacích pracích v Budapešti a mezinárodního silničního kongresu v Me­xiku. Stavební komise Svazu posuzuje a kontroluje přípravu i průběh investiční činnosti ČSSI - výstavby administrativní budovy pro ČSSI a IS ve spolupráci s Dopravním pod­nikem Metro v Legerově ulici v Praze 2. Oblastní pobočka v Brně připravuje odborně i organizačně výstavbu střediska ČSSI v Křižánkách, oblastní po­bočka v Karlových Varech získává do vlast­nictví objekt v Merklíně. Práce Inženýrských služeb je v souvislosti se státním zásahem omezena, jsou direktivně stanovovány ekonomické ukazatele a pořadí důležitosti zakázek, rozhodující podíl práce IS je smě­řován do výkonů pro národní výbory a k plnění volebních programů NF. Do čin­nosti ČSSI je roubováno závazkové hnutí, zahraniční činnost je stimulována přede­vším na socialistické státy. Svazu začínají být vytýkány nedostatky v konkrétních či­nech pro socialistickou společnost.

    ČSSI se podílí na projekční přípravě výstav­by domu v Legerově ulici v Praze 2, sdružuje finanční prostředky ve výši přes 3 mil. Kčs, dozoruje výstavbu a nakonec úspěšně kolauduje hoto­vé dílo. Odbor bytového hospodářství NVP přiděluje prostory v posledních dvou patrech budovy ČSSI a jeho hospodářskému zařízení Inženýrské služby, Svaz získává důstojné prostory pro svoji odbornou, organizační a další činnost. Ještě netuší, že budovu bude využí­vat jen několik let… Snaha státních a hlavně politických or­gánů, tj. především ÚV NF ČSR a potažmo stranické nomenklatury v omezování akti­vit ČSSI se stává postupně evidentní. Svaz jako společenská organizace, která sdru­žuje pouze vysokoškolské odborníky, je or­ganizačně stabilizovaná a má obrovský od­borný potenciál i ekonomické zázemí v In­ženýrských službách, je trnem v oku mno­ha tehdejším politikům a funkcionářům. Závidí Svazu samostatnost a kritizují jeho apolitičnost, považují jej za skrytou nátla­kovou skupinu, která nemá v socialistické společnosti co pohledávat.

    Situace vrcholí politickým rozhodnutím Ústředního výboru Národní fronty ČSR ze dne 8. 2. 1978, kterým dochází k praktické likvidaci svazu. Za ústřední likvidační ko­misi oznamuje tehdy Ing. J. Šlosar dopi­sem členské základně, že dochází k základní změně organizačního řešení, které stanoví vyčlenit ČSSI z NF ČSR dnem 28. 2. 1978 a převést jeho dosavadní činnost do České vědeckotechnické společnosti. Toto roz­hodnutí je prý motivováno záměrem snížit počet organizací sdružených v NF ČSR. Je zřízena ústřední komise pro likvidaci ČSSI, Inženýrských služeb a oblastních poboček, na kterou přecházejí práva a povinnosti ústředních orgánů ČSSI s termínem ukon­čit činnost svazu do 30. 9. 1978 a zabezpe­čit věcnou likvidaci do 31. 3. 1979. Člen­ské příspěvky za rok 1978 již nejsou vybí­rány, o majetek v hodnotě několika desítek milionů korun, vytvořený členy ČSSI, se dělí ČsVTS a NF ČSR. Svaz je doslova vyhnán z budovy v Legerově ulici v Praze a ve Vrchlického sadech v Brně, jsou zabavena střediska Křižánky a Merklín. Archiv putuje do sklepů ČSVTS, jeho dohledávání v pozdějších letech je odmítáno a stává se víceméně nedosažitelné i po roce 1989. Končí tím desetiletá etapa ak­tivní práce stavovské inženýrské organiza­ce, která v období let 1968 až 1978 patřila k nejúspěšnějším společenským organiza­cím v republice a byla schopna dát staveb­ním inženýrům dobré zázemí pro jejich od­borné i společenské vyžití. ČSSI vznikl jako pokračovatel SIA, a i když to nemohl v nor­malizačních letech zdůrazňovat, stal se stej­ně jako jeho historický předchůdce silou, která komunistickému režimu naháněla oprávněnou hrůzu kvalifikovaností svých stanovisek, nezávislostí své členské základ­ny a důrazným prosazováním odborných zájmů široké obce českých stavebních inženýrů. Je politováníhodné, že stejně jako v případě SIA končí i činnost ČSSI direk­tivním politickým rozhodnutím téže moci, aniž tato může tušit, že stavební inženýři se dále scházejí a odborně diskutují. Poli­tická a administrativní likvidace ČSSI v žádném případě neznamená, že ČSSI zmi­zel ze světa. Jeho oblastní pobočky a jejich členská základna organizují nadále zaběh­nutá odborná setkání a klubové večery, sta­vební inženýři si nadále - i když ne pod hlavičkou ČSSI - vyměňují zkušenosti a poznatky. Listopadová revoluce v roce 1989 nachází proto stavební inženýry do­konale připravené pro obnovení činnosti své stavovské organizace - Českého svazu sta­vebních inženýrů.

  9. ČESKÝ SVAZ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ v letech 1989 až 1991
  10. Ještě před oficiálním obnovením činnosti Českého svazu stavebních inženýrů, tj. před registrací jeho stanov Ministerstvem vnitra ČSR, zrálo v jeho bývalé členské základně a v odborných kolektivech přesvědčení, že přes oficiální zákaz činnosti ČSSI je nutné se scházet a diskutovat o stavovské problema­tice, a tím připravovat půdu pro obnovení činnosti Svazu. Tak se „potají“ připravovaly nové stanovy, které by mohly v příhodném okamžiku vstoupit v platnost. Podle vzpomínek brněnských kolegů se obdobně jako v šede­sátých letech při zakládání ČSSI již asi rok před „sametovou revolucí" scházel z inicia­tivy Ing. Ivo Bajera a Ing. Vladislava Nováka kolektiv bývalých členů vedení brněnské pobočky, který ověřoval na Ministerstvu vni­tra ČSSR možnost znovuzřízení Svazu. Tak byly již před listopadem vypracovány a v kolektivu bývalých členů ČSSI projednány nové stanovy. K této iniciativě se připojili i pražští členové ÚV ČSSI prof. Ing. Franti­šek Lehovec, CSc. a Ing. Tomislav Dratva.

    Listopadové události v roce 1989 urychlily celé toto snažení. Přípravný výbor brněnské pobočky, existující již za totality, začíná ve­řejně vystupovat. Již v prvních revolučních dnech na mítinku na náměstí Svobody v Brně člen přípravného výboru Ing. Ivo Bajer zdraví asi čtyřicetitisícové shromáždění jménem čes­kých stavebních inženýrů a za obrovského aplausu vyjadřuje podporu českých inženýrů Občanskému fóru, vedenému Václavem Hav­lem. V tomto smyslu je na vedení OF odeslá­na telegrafická zdravice. Za zmínku stojí, že na tomto mítinku promluvil i Ing. Ludvík Mo­tyčka, budoucí ministr stavebnictví, rovněž člen ČSSI.

    Obrovské vnitřní pnutí členů bývalého ČSSI vytvořilo předpoklady pro vznik pří­pravných výborů ve všech bývalých oblast­ních pobočkách ČSSI. Velkou iniciativu vyvíjí zejména českobudějovická pobočka, vedená Ing. Daliborem Bílkem. Vzhledem k tomu, že kolektiv brněnské pobočky se nelegálně scházel již před listopadem a fungoval vlast­ně kontinuálně, vzal na sebe spolu se členy pražské pobočky organizační i koordinační činnost. Na pozvání přijíždějí do Prahy té­měř všichni bývalí členové Ústředního vý­boru ČSSI a je sestaven přípravný výbor. Do jeho čela je na návrh bývalého předsedy Ing. Lubomíra Paříka zvolen Ing. Ivo Bajer. Mezi­tím již byly ustaveny přípravné výbory prak­ticky ve všech bývalých pobočkách Svazu.

    V Brně se již 27. 11. 1989 koná na půdě VUT členská schůze bývalých členů ČSSI. Projednává se zde mj. návrh nových stanov a programové prohlášení. Nábor nových čle­nů je obrovský, pobočka velmi brzy čítá na 1000 členů. V         prostorách ÚTAM ČSAV v Praze dochází v pro­sinci 1989 k historické schůzce zástupců přípravného výboru se zástupci projektových ústavů, z větší části nových zájemců o člen­ství, kterou organizuje Ing. Ivan Hačkajlo. Dochází k dohodě o vytvoření pražského výboru ČSSI a na následné schůzi k přijetí cca 800 nových členů. Pražská základna se rozrůstá na cca 1200 členů.

    Počátkem prosince 1989 jsou na Minister­stvo vnitra ČSR podány k registraci nové sta­novy ČSSI. Rozhodnutím ze dne 27. 12. 1989 schvaluje MV ČSR stanovy dobrovolné orga­nizace „Český svaz stavebních inženýrů" se sídlem v Praze a s působností na území Čes­ké socialistické republiky. Tím je zhruba po deseti letech opět oficiálně uvolněn prostor pro legální činnost obnoveného ČSSI.

    Obnovující sjezd Českého svazu stavebních inženýrů se schází dne 27. 1. 1990 v Domě stavbařů v Brně. Před­chází mu koordinace přípravy především v Brně a Praze, kontaktovány jsou i ostatní oblastní pobočky. Jednání zahajuje Ing. Ivo Bajer, sjezd bere na vědomí zprávu o čin­nosti přípravného výboru, schvaluje stano­vy, programové prohlášení a statut Staveb­ně inženýrských služeb jako hospodářské­ho zařízení ČSSI. Sjezd volí Český výbor ČSSI ve složení Ing. Ivo Bajer z Brna, Ing. Dalibor Bílek z Českých Budějovic, Ing. Horymír Coufal ze Zlína, Ing. Pavel Čížek z Pardubic, Ing. Oldřich Dobrý z Teplic, Ing. Vladimír Hambálek z Olomouce, Doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc. z Prahy, prof. Ing. František Lehovec, CSc. z Průhonic, Ing. Václav Mach z Prahy, Ing. Jan Merenda z Ostravy, doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc. z Brna, Ing. Milo­slav Pavlík, CSc. z Prahy, Ing. Bohumil Pech z Liberce, Ing. Antonín Postřihač z Plzně, Ing. Jiří Potoček, CSc. z Brna, Ing. Bohumil Ru­sek z Hradce Králové a Ing. Svatopluk Zídek z Karlových Varů, a rozhoduje o tom, že virilními členy Českého výboru ČSSI se stávají všichni předsedové oblastních poboček ČSSI. Těmi jsou Ing. Tomislav Dratva v Praze, Ing. Petr Hudler, CSc. v Českých Budějovicích, Ing. Jaroslav Karásek v Olomouci, Ing. Jiří Koudelka v Ústí n. Labem, Ing. Josef Mach v Hrad­ci Králové, Ing. Jiří Mareš v Pardubicích, Ing. Stanislav Matějka ve Zlíně, Ing. Radko Moschner v Karlových Varech, Ing. Karel Myslivec, CSc. v Liberci, Ing. Leo Nelhiebel v Ostravě, prof. Ing. František Přibyl, CSc. v Brně a Ing. Václav Vodička v Plzni. Na předsedu ČSSI kandidují Ing. Ivo Bajer z Brna a Ing. Václav Mach z Prahy, většinou hlasů je zvolen Ing. Ivo Bajer. Čestným před­sedou je zvolen zakládající předseda ČSSI z roku 1968 Ing. Lubomír Pařík.

    Březnového zasedání Českého výboru ČSSI v roce 1990 na VUT v Brně se zú­častňují zástupci Slovenského zväzu sta­vebných inžinierov, jmenovitě předseda SZSI doc. Ing. Jozef Zvara a Ing. Peter Horecký. V souladu s úkoly, stanovenými ob­novujícím sjezdem, projednává ČV ČSSI problematiku návratu majetku od NF a ČSVTS a protože dosavadní jednání nepři­nesla potřebné závěry, je odeslán pokus o smír. Předsedy odborných komisí ČSSI se stávají: Ing. Václav Mach z Prahy - ko­mise legislativní, Ing. Jiří Novák z Pardubic -  komise návrhová, Ing. Jiří Koudelka z Ústí n. L. - komise přijímací, Ing. Petr Hudler z Českých Budějovic - komise za­hraniční, Ing. Dalibor Bílek z Českých Bu­dějovic - komise propagačně ediční, Ing. Lubomír Pařík z Prahy - komise historic­ká, Ing. Jiří Potoček z Brna - komise hos­podářská, Ing. Josef Šamánek z Ostravy - komise vzdělávací a Ing. Vladimír Hambálek z Olomouce - komise soutěžní.

    V usnesení obnovujícího sjezdu se kon­statuje, že ČSSI obnovuje svoji činnost, kte­rá byla nezákonně zastavena v roce 1978, a hlásí se k tradicím SIA. Za cíl si klade rehabilitaci výstavby a stavebnictví, navá­zání na slavné tradice stavitelů našich zemí a obnovení prestiže stavebních inženýrů jako tvůrčích pracovníků. Sjezd ukládá v plné šíři rozvinout činnost Svazu, zřídit komise a ústřední zájmové skupiny a vy­budovat sekretariáty ČSSI v Praze a Brně. Za stěžejní považuje urychleně zahájit jed­nání s NF a ČSVTS ve věci navrácení ma­jetku ČSSI, který byl těmito organizacemi převzat v roce 1979, a ověřit možnost na­vrácení majetku SIA. Je rozhodnuto svolat příští sjezd do konce roku 1991 a předložit mu ke schválení upravené stanovy, je ulo­ženo navázat co nejrychleji kontakty s ob­dobnými inženýrskými organizacemi v za­hraničí a aktivně se zapojit do práce na ustavení inženýrské komory. ČSSI se angažuje i v legislativní oblasti při spolupráci na přípravě zákona o vzniku České komory autorizovaných inženýrů.

    Požadavek ČSSI na návrat majetku, kte­rý jeho členové vytvořili v letech 1968 - 1978 a který neoprávněně převzala NF a ČSVTS, je předmětem neustálých snah vedení Sva­zu objektivně projednat tuto záležitost a do­sáhnout nápravy. Pro představu: Národní frontě byl předán majetek ČSSI v hodnotě cca 8.800 tis. Kčs, ČSVTS v hodnotě 10.150 tis. Kčs. Předseda ČSSI Ing. Ivo Bajer vyvo­lává po řadě neúspěšných jednání s úřední­ky ČSVTS schůzku u tehdejší předsedkyně ČSVTS Ing. Květy Kořínkové, jsou připrave­ny konkrétní návrhy ČSSI a závěry jednání. Přes řadu ústních příslibů nedochází k zá­sadní dohodě a ČSSI je odkázán na uplatnění svých požadavků na Radě ČSVTS. Toto jednání je pro delegaci Svazu ve složení předseda a první místopředseda vedeno poni­žujícím způsobem - je jim sice umožněn vstup do sálu, ale při hlasování jsou z něj vykázá­ni. Rada ČSVTS požadavky ČSSI morálně uznává, ale právně zamítá, s odvoláním na chybějící zákon o návratu majetku spolkům. Ze strany ČSSI je konstatováno, že likvidač­ní arogantní přístup postkomunistického ve­dení ČSVTS je i po listopadové revoluci stej­ný jako za totality. Vedení s.p. Pragocar, které spravuje budovu v ulici Legerova v Praze 2, nejenomže nechce vyhovět požadavkům Sva­zu, ale dokonce podává Obvodnímu soudu pro Prahu 2 návrh na jeho vystehování z budovy! Majetková jednání váznou i v Brně ohledně nástavby na budově v ulici Vrchlic­kého sad 2, kterou ČSSI zabezpečil a finan­coval. Přitom nemovitému majetku (přede­vším nástavbě v budově v Legerově ulici v Praze a střediskům v Křižánkách a Mer­klíně) hrozí neoprávněné další dispozice a prodej, což se ze strany ČSVTS v případě Merklína i stává. Školicí středisko Křižánky je českou VTS později pronajato jako restau­rační zařízení.

    Svaz iniciuje i návrh zákona o návratu majetku, nemá však v Parlamentu ČR do­statečnou politickou podporu. Tu naopak nachází při jednání u tehdejšího předsedy vlády ČR JUDr. Petra Pitharta a u primáto­ra hl. m. Prahy Dr. Jaroslava Kořána a jeho náměstka Ing. Františka Poláka. Rovněž v Brně má ČSSI silnou podporu u primáto­ra města. V souvislosti s likvidací Národní fronty dosahuje ČSSI konečně příslibu, že poslední dvě patra budovy v Legerově ulici budou v procesu privatizace vyčleněna pro potřeby ČSSI. Také v Brně se zásluhou Ing. Jiřího Horáka, pozdějšího primátora města Brna, hnou ledy a problematika majetkové­ho jednání ve věci nástavby na budově Vrch­lického sad je řešena ku prospěchu ČSSI. Na schůzce u premiéra JUDr. Petra Pitharta předkládá Ing. Ivo Bajer zprávu o činnosti Svazu a premiér si vyžádá návrhy ČSSI na koncepci bytové politiky. Primátor Prahy a jeho náměstek písemně apelují na minister­stvo pro privatizaci ve věci budovy v Legerově ulici č. 52 a je dosaženo dohody o dlouhodo­bé nájemní smlouvě. Zástupci ČSSI vedou rovněž jednání s představiteli odborového svazu Stavba o možnostech vrácení majet­ku SIA - Domu československých inženýrů, v té době již přestaveného na hotel Budova­tel. Tato jednání však vyznívají do prázdna, neboť nástupnictví ČSSI za zrušený SIA je odborovým svazem zpochybněno. Návratu celého majetku ČSSI tedy zabraňuje nedo­statečná legislativa a nechuť postkomunis­tických funkcionářů na všech úrovních a ve všech organizacích, kam infiltrovali.

    V době těchto usilovných a úporných jed­nání je snaha ČSSI jednoznačně podporo­vána ministerstvem stavebnictví, které vede člen ČSSI, ministr Ing. Ludvík Motyčka. Ten jmenuje předsedu ČSSI do svého poradního sboru a do vládní delegace, která v r. 1991 odjíždí do Londýna k jednání s ministrem stavebnictví Velké Británie. Tato návštěva je spojena s navázáním velmi těsných přátel­ských a odborných vztahů s britským inže­nýrským svazem. Britští inženýři recipročně oplácejí návštěvu ČSSI v nejvyšším re­prezentačním složení.

    Značnou aktivitu vyvíjí legislativní komi­se ČSSI. Jedná o řadě připravovaných práv­ních úprav, o novele zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon), o návrhu živnosten­ského zákona a o návrhu zákona o veřej­ných soutěžích. Stanoviska v těchto věcech, prezentovaná státním orgánům, vždy vyja­dřují snahu stavebních inženýrů o kvalitní a profesionální zpracování zákonných norem a předpisů; dá se konstatovat, že vět­šina námětů je přijímána a oceňována. Stě­žejním bodem jednání legislativní komise ČSSI je pak příprava zákona o výkonu po­volání autorizovaných osob.

    Zahraniční styky se zdárně rozvíjejí, v letech 1990 a 1991 zejména s Britským a Americkým svazem stavebních inženýrů. Slovenští kolegové jsou v době existence ČSFR s ČSSI v pravidelném a těsném kon­taktu, včetně výměn delegací odborníků, legis­lativních návrhů a profesních setkání. Zasedání Českého výboru ČSSI se často konají v sídlech jednotlivých oblastních poboček ČSSI, v roce 1991 kromě Prahy a Brna i v Českých Budějovicích a Hradci Králové. Výbor také rozhoduje o konání sjezdu ČSSI v roce 1991, místem bude Sladkovského sál Obecního domu v Praze. Svaz se v jednotlivých regio­nech, zejména pak v Karlových Varech a Hradci Králové, angažuje v umísťování ab­solventů vysokých škol ve spolupráci s tamějšími úřady práce (je umístěno celkem 24 absolventů). Z iniciativy ČSSI a Staveb­ní fakulty ČVUT je připravován k vydávání odborný časopis „Stavební obzor“. V oblast­ních pobočkách je projednáván nový volební a jednací řád ČSSI a návrh nových stanov ČSSI pro nadcházející sjezd, mj. se čtyřle­tou periodicitou sjezdů ČSSI.

    Sjezd Českého svazu stavebních inženýrů v roce 1991

    Sladkovského sál Obecního domu v Pra­ze přivítal delegáty dvanácti oblastních poboček ČSSI v republice a hosty sjezdu dne 9. 11. 1991. Sjezd zahajuje zdravicí a uví­táním hostů předseda ČSSI Ing. Ivo Bajer, jednání a volby pracovních komisí řídí Ing. Svatopluk Zídek. Ve zprávě o činnosti ČSSI od obnovujícího sjezdu v roce 1990 Ing. Ivo Bajer kromě jiného uvádí: „Když jsem před22 měsíci přistupoval v Brně před mikrofo­ny, abych přivítal delegáty na řádném ob­novujícím sjezdu ČSSI, měl jsem velmi svá­teční pocit z naplněného cíle. První krok byl učiněn. Sešli jsme se svobodní občané ve svobodném státě ze svobodné vůle, aby­chom rehabilitovali stavebnictví, abychom obnovili prestiž stavebních inženýrů jako tvůrčích pracovníků s vysokou morální a odbornou kvalifikací. Naše představy o de­mokratické obrodě, fyzickém i morálním vypořádání se s totalitní minulostí však byly poněkud romantické. Málokdo z nás viděl přechod k tržnímu myšlení a hospodářství ve světle nutnosti totální změny, až likvida­ce všech struktur a systémů tehdejšího, někde ještě přetrvávajícího socialistického stavebnictví. Většina funkcionářů měla zku­šenost pouze z minulého období, kdy šlo pouze o to, jak zmírnit nesmyslná rozhod­nutí strany a vlády a alespoň trochu vylep­šit stavovským kolegům standard a pomoci jim pootevřít okno do svobodného a tvůrčí­ho světa. O moc víc dělat nešlo, a ani to málo, co jsme mohli, se mocným nelíbilo .“

    Ing. Ivo Bajer dále konstatoval, že po lis­topadové revoluci začínal Svaz od nuly, bez zkušeností se svobodou. Zpřetrhané nitky organizační struktury se podařilo navázat snadno díky obětavosti, elánu a chuti ze­jména bývalých funkcionářů a členů. Ve své hodnotící zprávě uvedl a vyzdvihl činnost jednotlivých dvanácti poboček, zájmových skupin a odborných komisí ČSSI. Dotkl se problematiky ekonomického zabezpečení činnosti Svazu, legislativní práce na záko­nu o autorizaci, problematiky profesionál­ní pomoci kolegům v orientaci v nových podmínkách. Kritizoval byrokratický a ne­ochotný přístup některých struktur k ná­vratu majetku ČSSI, naopak ocenil rozvoj spolupráce Svazu s vysokými školami, slo­venskými a zahraničními stavovskými or­ganizacemi. Svůj projev ukončil Ing. Ivo Bajer slovy: „Věřím ve šťastnou hvězdu na­šeho Svazu, věřím v úspěch nás všech.“

    V tomto období čítá Svaz více než pět tisíc členů, kteří se sdružují v místních poboč­kách podle svého zaměření ve třinácti zájmových skupinách. Jedním z hlavních úkolů celého Svazu je především navrácení neoprávněně zabavené­ho majetku. Dosavadní jednáni nevedou k úspěchu jak pro neexistenci zákona, který by takové navrácení umožňoval, tak pro ne­chuť funkcionářů Českého svazu vědecko­technických společností, kam ČSSI odmítá vstoupit s vědomím, že tato organizace je pře­vážně v rukou dlouholetých funkcionářů bý­valé ČSVTS.

    Po zprávě o hospodaření a zprávě revizní komise, vystoupení čestných hostů a ob­sáhlé diskusi proběhla volba předsedy ČSSI na následující čtyřleté funkční období. Na tuto funkci kandidovali na návrh brněnské oblastní pobočky dosavadní předseda Ing. Ivo Bajer a na návrh pražské oblastní po­bočky dosavadní první místopředseda Ing. Mi­loslav Pavlík, CSc., kteří přednesli své pro­gramové projevy. V tajné volbě byl většinou hlasů zvolen Ing. Miloslav Pavlík, CSc. Sjezdové jednání schválilo přijetí nových stanov, příslušné hodnotící zprávy a bylo uza­vřeno přijetím obsáhlého usnesení, v jehož ukládací části byly stanoveny prioritní úkoly pro výbor ČSSI na následující období. Závě­rečné slovo přednesl nově zvolený předseda ČSSI Ing. Pavlík, CSc. Poděkoval v něm za projevenou důvěru a vyjádřil pře­svědčení o dalším kvalitativním vzestupu čin­nosti profesní inženýrské organizace.

  11. ČESKÝ SVAZ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ v letech 1991 až 2005
  12. Jednotlivá období vývoje spolkové činnosti jsou zcela jistě ovlivněna konkrétní společenskou a politickou atmosférou. V prvních porevolučních letech se nadšení z nově nabyté svobody přirozeně odráží také v ochotě členů angažovat se ve svazových aktivitách a tím přispět k rozvoji celé profese nastavením systémových změn. Poslední desetiletí dvacátého století mělo výrazné specifikum i v ideologickém střetu pojetí občanské společnosti prezidenta Václava Havla s výrazně rozdílným technokratickým zaměřením další vůdčí politické osobnosti Václava Klause. Teprve zpětně jsme asi schopni vnímat pozitiva těchto rozdílných přístupů.

    Studiem historických tradic našich profesních předků a konfrontací se zkušenostmi zahraničních kolegů jsme se snažili nově koncipovat organizaci i náplň činnosti Svazu v nových politických a hospodářských podmínkách.

    Jedním z důsledků je i navázání na původní publikační aktivity formou vydávání pamětních spisů,  resp. almanachů u příležitosti významných výročí. Pro Český svaz stavebních inženýrů to byl Almanach k desátému výročí znovuobnovení činnosti v roce 1999. Proto následující řádky budou s časovým odstupem pouze zkratkovitou odvolávkou na události zmíněného období, zachycené v almanachu.  

    První zasedání Výboru ČSSI po Sjezdu zvolilo čelné funkcionáře na funkční období 1991 - 1995. Prvním místopřed­sedou ČSSI byl zvolen Ing. Ivo Bajer, další­mi místopředsedy Ing. Jaroslav Karásek a Ing. Svatopluk Zídek. Hospodářem byl zvo­len Ing. Jiří Lebeda a tajemníkem jmeno­ván Ing. Vladimír Sklenář, CSc. Tím bylo ustanoveno předsednictvo ČSSI, které ve sjezdovém mezidobí působilo jako operativ­ní orgán svazu. Výbor ČSSI působil po sjezdu ČSSI v roce 1991 v tomto složení: předsedové oblast­ních poboček ČSSI: Ing. Pavel Čížek - Par­dubice, Ing. Milan Jaroš - Zlín, Ing. Jaro­slav Karásek - Olomouc, Ing. Jiří Koudel­ka - Ústí n. L., Ing. Jiří Kuchynka - Brno, Ing. Josef Mach - Hradec Králové, Ing. Vác­lav Mach - Praha, Ing. Radko Moschner - Karlovy Vary, Ing. Karel Myslivec - Liberec, Ing. František Sulista - České Budějovice, Ing. Ladislav Vižďa - Ostrava, Ing. Václav Vodička - Plzeň. Dalšími členy výboru ČSSI se stali: Ing. Miroslav Čermák, CSc. - Brno, Ing. Matylda Dufková - Zlín, Ing. Milan Holič - Brno, Ing. Martin Mandík - Ústí n. L., Ing. Jan Merenda - Ostrava, Ing. Mi­lan Mužík - Pardubice, Ing. Václav Oupor - Praha, doc. Ing. Ladislav Lamboj, CSc. - Praha, Ing. Bohumil Pech - Liberec, Ing. Antonín Postřihač - Plzeň, Ing. Bohumil Rusek - Hradec Králové a Ing. Jaromír Vrba - Olomouc.

    Byla projednána a schvále­na směrnice pro ustavování poboček ČSSI a v květnu 1992, po schválení zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autori­zovaných inženýrů a techniků, byl předseda ČSSI vyzván ministrem životního prostředí Ing. Ivanem Dejmalem k předložení návr­hu ustavujícího výboru České komory au­torizovaných inženýrů a techniků. ČSSI přebírá velkou část agendy spojené s pří­pravou a přenechává k dispozici ČKAIT rekonstruované 5. patro v Legerově ulici. Připravují se k autorizaci první inženýři, organizačně spolupracuje Svaz u prvních autorizací, jeho členo­vé se plně zapojují do přípravy vnitřních řádů Komory a proškolení zkušebních ko­misařů. Předseda ustavujícího výboru ČKAIT Ing. Václav Mach podrobně informu­je výbor ČSSI o poslání a úkolech ČKAIT v prvním období její činnosti, v říjnu 1992 je podepsána dohoda o spolupráci mezi oběma organizacemi. V prosinci 1992 je vý­bor ČSSI informován osobním dopisem Ing. Ivo Bajera o jeho odstoupení z funkcí v ČSSI, následně je do funkce I. místopřed­sedy ČSSI zvolen předseda OP ČSSI Brno Ing. Jiří Kuchynka.

    Novým předsedou legislativní komise ČSSI je zvolen Ing. Pavel Linhart, k vydá­ní je připravována první pracovní verze Vý­konového a honorářového řádu. V dubnu 1994 zasedá předsednictvo ČSSI v Pardu­bicích a je informováno Ing. Pavlem Čížkem o činnosti České betonářské společnosti, o vydávání časopisu Beton a zdivo. Slovenští kolegové zvou delegaci ČSSI na říjen 1994 do Bratislavy na první setkání stavovských organizací zemí Visegrádské čtyřky. Mimořádný význam pro budoucí činnost ČSSI i ČKAIT má také navázání partnerské spolupráce s Bavorskou inženýrskou komorou, která nám kolegiálně a nezištně předala své profesní i organizační zkušenosti. Od roku 1994 předseda Ing. Pavlík zastupuje ČSSI na pravidelných za­sedáních Rady nevládních organizací na úseku výstavby a stavebnictví, na jejímž založení se Svaz organizačně a aktivně podílel. Byly podepsány smlouvy o spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, společně s ČKAIT byla uzavřena do­hoda o spolupráci s Českým statistickým úřadem.

    V pořadí třetí sjezd ČSSI po obnovení jeho činnosti v roce 1989 se schází dne 18. listopadu 1995 v Hradci Králové. Zdravici v úvodu sjezdu přednáší primátor města Martin Dvořák, delegáty a hosty sjezdu vítá před­seda hostitelské pobočky Ing. Josef Mach. Sjezd projednává a schvaluje bilanční zprá­vu o činnosti a hospodaření Svazu, noveli­zuje stanovy a zvyšuje roční členský pří­spěvek. Autorský kolektiv výkono­vého a honorářového řádu dlouhodobě jed­ná v rámci přípravy novely jeho pracovní verze o společném vydání s Českou komorou ar­chitektů; nakonec je dosaženo základní shody. V roce 1996 je vydán tento společně odsouhlasený metodický materiál stavebních inženýrů i architektů.

    Čes­ká republika, konkrétně historické město Olomouc, se v roce 1997 stává hostitelem setkání stavovských organizací zemí Visegrádské čtyřky. ČSSI spolu s ČKAIT připravuje a vydává materiály pro toto setkání na téma bytová výstavba a dopravní stavby. Společná delegace ČSSI a ČKAIT vedená předsedy obou organizací odlétá v květnu 1997 na pozvání amerického svazu stavebních inženýrů ASCE do Washingtonu, D.C., kde podepisuje s prezidentem ASCE Edwardem O. Groffem prodloužení dohody o vzájemné spolupráci. Po návratu odlétá delegace ve stejném složení na pozvání Lotyšského svazu stavebních inže­nýrů do Rigy s cílem navázat profesní kontakty a uzavřít partnerské smlouvy ne­jenom s lotyšskými, ale i estonskými a litevskými inženýry. To se za pomoci zejména prezidenta LBS Ing. Ilgvara Niedolse daří a naše delegace přivážejí do Prahy podepsané smlouvy se všemi třemi pobaltskými partnery. Vláda ČR přijala v roce 1997 usnesení o návratu majetku vybraným spolkům, a proto ČSSI soustřeďuje podklady pro mož­nosti uplatnění svých nároků. Ukazuje se však, že podmínka vládního usnesení, že majetek, který může být vydán, musí být v současnosti ve vlastnictví státu, je proČSSI nesplnitelná. Nemovitý majetek, na který si ČSSI činí nárok, je v současné době buď ve vlastnictví soukromých společnos­tí, nebo obcí (Legerova, Vrchlického sad, Křižánky, Merklín, bývalý dům SIA, nyní hotel President). V tom­to smyslu po prozkoumání příslušných pod­kladů a výpisů z katastru nemovitostí bo­hužel odpovídá Svazu i ministerstvo vnit­ra. Sídlo ČSSI v Legerově ulici v Praze se na základě mandátní smlouvy stává zkušebním místem ČKAIT pro obor pozemní stavby. Spolu s ediční činností to dovoluje přijmout návrh na možnost posky­tování příspěvků oblastním pobočkám na dobře připravené a vyhodnocené odborné akce. Praha využívá pocty, kterou udělil Evrop­ský svaz stavebních inženýrů (ECCE) své­mu novému členovi, a organizuje podzimní zasedání ECCE v prostorách Stavební fa­kulty ČVUT. Čeští staveb­ní inženýři se tak aktivně a plnohodnotně zapojují do práce této významné mezinárodní profesní organizace. Z podnětu předsedy byl navržen a vyroben nový odznak ČSSI podle návrhu akad. mal. Jiřího Hanžlíka, a také medaile ČSSI jako uznání za celoživotní činnost a vztah ke sta­vební profesi.

    Místopřed­seda ČSSI Ing. Svatopluk Zídek navrhuje na výboru počátkem roku 1999 pořádání pravidelných „Setkání na hranici“ se slo­venskými stavebními inženýry. Toto se­tkání se v červnu uskutečňuje v Luhačovi­cích. Na pozvání bývalého předsedy ČSSI Ing. Ivo Bajera pořádá výbor ČSSI v březnu své výjezdní zasedání na zámku ve Valticích. Je navržena komise, která pro­jednává ocenění členů Svazu a dalších osob­ností na sjezdu ČSSI 1999. Členství v ko­misi přijímají Ing. Ivo Bajer, Ing. Jaroslav Karásek, Ing. Josef Mach, Ing. Ludvík Stá­rek a prof. Ing. Milík Tichý, CSc. ČSSI se také stává jednou z orga­nizací, které se podílejí na mezinárodní kon­ferenci Eurodyn, jejímž organizátorem je Ing. Jiří Náprstek, DrSc. Květen je ve znamení setkání předsedů a prezidentů nevládních organizací působících ve stavebnictví v Karlových Varech, které přijímá rozhodnutí o ustavení Rady výstavby SIA (stavebnictví, inženýrství a architektura). S partnery v Ruské federaci, konkrétně Komple­xem perspektivního rozvoje města Moskvy; je připraven návrh smlouvy o spolupráci, za přítomnosti velvyslance Ruské federace v ČR a ministra pro místní rozvoj ČR Jaromíra Císaře je smlouva podepsána předsedy ČSSI a ČKAIT dne 8. června 1999 v budově Tančícího domu na Rašínově ná­břeží v Praze.

    Na konec listopadu 1999 je do Rudolfovy galerie na Pražském hradě svolán výroční sjezd k desátému výročí znovuobnovení činnosti ČSSI. V úvodu vyslechli delegáti zdravice a příspěvky zahraničních i tuzemských hostů, v řadě z nichž byla velice pozitivně bilancována činnost Svazu v období uplynulých deseti let. V průběhu slavnostní části byly předány Medaile ČSSI za zásluhy v práci pro rozvoj stavovské inženýrské organizace a rozvoj celého oboru. Tajnou volbou sjezd zvolil prezidentem Ing. Miloslava Pavlíka, CSc. z Prahy a viceprezidenty Ing. Svatopluka Zídka z Karlových Varů a Ing. Jiřího Kuchynku z Brna. Sjezd uložil nově zvolenému prezidiu iniciativně zpracovat vybrané koncepce rozvoje stavebnictví, dále prohlubovat spolupráci s orgány státní správy a se stavovskými organizacemi i firmami v tuzemsku a ze zahraničí. I nadále důsledně ovlivňovat tvorbu nových právních předpisů a legislativní politiku ve stavebnictví. Úzce spolupracovat s ČKAIT, ČKA a příslušnými vysokými školami tak, aby diplomy našich absolventů byly uznávány podle Směrnice Rady EU č. 85/384 - EEC z 10. června 1985 pro vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí v architektuře, včetně opatření pro usnadnění účinného výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby. Dále zdokonalovat odbornou a publikační činnost a zajišťovat na kvalifikované úrovni funkci zkušebního autorizačního místa, zajistit zpracování návrhu etického kodexu práce stavebního inženýra. Tolik tedy stručná mozaika těchto rozhodujících fází spolkového života.

    Po celosvětové a slavnostní oslavě nástupu nového milénia pokračuje běžný profesní život i spolková činnost.  Delegace ČSSI a ČKAIT jsou v lednu 2000 na Inženýrském dni Bavorské inženýrské komory v Mnichově přijaty jejím prezidentem prof. Karl Klingem. Podněty z tohoto setkání i z následných jednání se zástupci ostatních profesních neziskových organizací jsou motivací pro obsahovou a věcnou náplň výjezdního zasedání prezidia ČSSI, konaného ve Valticích na Moravě. Jeho tématem je koncepce dalšího působení ČSSI. Na výročním sjezdu Svazu dohodnuté setkání statutárních zástupců představitelů „V4“ se věnuje přípravě vydání čtyřjazyčné publikace „Technické památky zemí Visegradské čtyřky“. Naše republika je v ní reprezentována historickými stavbami: koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince, větrný mlýn Ruprechtov, hamr v Dobřívi, důl Ševčiny, ruční papírna ve Velkých Losinách a řetězový most ve Stádlci. V tomto roce prezident Svazu zahajuje jednání o možnosti využití uživatelských a technických specifikací s CRB v Zürichu. V rámci Svazu je sestaven tým odborníků, zajišťující převod německé a francouzské verze těchto švýcarských podkladů jako přípravy na vydání české mutace materiálu, který na našem trhu stále absentuje. V březnu je prezident ČSSI vyzván vrchním ředitelem Ing. J. Kovářem z Ministerstva průmyslu a obchodu ke koordinaci české účasti na připravované výstavě v roce 2001 ve švédském Malmö. Výsledkem byla příprava realizace Českého domu v rámci European Village na mezinárodní výstavě bydlení Bo01. ČSSI zajišťoval a koordinoval komplexní projektovou dokumentaci, včetně vyhledání dodavatele a investora. Autorem architektonického návrhu je prof. Ing. akad. arch. Jiří Suchomel z Technické univerzity v Liberci. Realizace, které se ujala česká stavební společnost PSJ Holding a.s., se stala konfrontací názorů na perspektivní tendence v evropských zemích především v oblasti bydlení, a to v kontextu problematiky trvale udržitelného rozvoje společnosti. Podle představ organizátorů měla být odpovědí na otázky, zda současné stavitelství umožňuje používání metod a technologií úsporně hospodařících s neobnovitelnými materiálovými zdroji, energií a vodou, zda dovoluje používání ekologických metod recyklace stavebních materiálů a v neposlední řadě zda nebrání používání nových informačních technologií v bydlení. V červnu se konalo v Karlových Varech rozšířené zasedání exekutivy ČSSI, spojené se zasedáním Evropského výboru Bay IK - Bau (Karl Kling z Bavorska, Zygmunt Rawicki z Polska, Reinhard Erfurt ze Saska, Holló Czaba z Maďarska, Vlado Kohút ze Slovenska a Bohumil Rusek, Jiří Plíčka, Vladimír Blažek, Svatopluk Zídek a Miloslav Pavlík z České republiky). K podpisu smlouvy o spolupráci zástupců ČSSI a ČKAIT se Svazem ruských inženýrů v Moskvě odlétá delegace, kterou tvoří Ing. Čermák, Ing. Mach, Ing. Pavlík a Ing. Sklenář. Pravidelné podzimní setkání delegací „V4“ se v tomto roce koná na Technické univerzitě v Budapešti.

    Počátkem roku 2001 intenzivně probíhají práce na technických specifikacích, v pražském BB centru prezentuje stavební firma PSJ Jihlava finální podobu Českého domu za účasti ředitele odboru stavebnictví MPO Ing. Kováře. Předsedou ČKAIT a prezidentem ČSSI je dohodnuta další fáze vzájemné spolupráce obou organizací. 17. srpna 2001 slavnostně zahajuje švédský král Karel XVI. Gustav mezinárodní výstavu bydlení „City of Tomorow - Město zítřka“ ve švédském Malmö, jejíž součástí je v rekordně krátkém čase dokončený Český dům. Dne 11. září zahajuje v Praze mezinárodní stavební veletrh For Arch; při slavnostním večerním setkání s vystavovateli je celý svět šokován zprávou o teroristických útocích na „dvojčata“ v New Yorku a další významné objekty ve Spojených státech. V říjnu hostí Český Krumlov profesní zástupce ze zemí „Visegradské čtyřky“. V posledních měsících je za účasti zástupců ČSSI na MMR diskutována problematika institutu povolování staveb soukromými subjekty, kvalifikační kritéria pro výběr „autorizovaných inspektorů“, rozsah a výběr vhodných staveb, kontrolní prohlídky při výstavbě.

    Prezidium Svazu na svém prvním zasedání v roce 2002 vyhodnocuje zprávu doc. Pavlíka o změně zadavatele překladu CRB specifikací a vstup privátního partnera CIAS do tohoto procesu. V únoru je ustavena pracovní skupina dr. Hegenbart, Ing. Oupor a Ing. Vlk, která pro MMR připravuje pracovní znění Vyhlášky o dokumentaci staveb. V únoru se účastní na pozvání předsedy SKSI Ing. Jána Kysela česká společná delegace ČKAIT vedená předsedou Ing. Machem a ČSSI vedená prezidentem doc. Ing. Pavlíkem slavnostního jednání u příležitosti 10. výročí založení této organizace v Župném domě v Bratislavě. Patronát nad slavnostním shromážděním přebírá prezident Slovenské republiky stavební inženýr Rudolf Schuster. V červnu je podepsána v Českém Krumlově další prolongace smlouvy ČSSI a ČKAIT s americkým svazem inženýrů ASCE. Po letních povodních výrazně pomáhají statici s posuzováním následků povodní v Praze a ostatních místech v povodí Vltavy a Labe. Obě organizace českých stavebních inženýrů se svými zástupci účastní práce krizového štábu a kulatého stolu na téma obnovy zasažených městských částí Prahy. Setkání „Visegradské čtyřky“ hostí Vysoké Tatry. Na 16. listopad 2002 byl do Masarykovy koleje ČVUT v Praze svolán sjezd ČSSI. V úvodu jednání sjezdu bylo prof. Ing. Viere Medelské, DrSc. ze Slovenska, Ing. Georgu Widtmannovi z Rakouska a Ing. Antonu Sedfovi in memorian uděleno čestné členství ČSSI a Ing. Karlu Žofkovi, Ing. Pavlu Budkovi, Ing. Dr. Leoši Hobstovi a Ing. Jiřímu Schandlovi čestné Medaile ČSSI. Následně zvolil sjezd doc. Ing. Miloslava Pavlíka, CSc. z Prahy prezidentem Svazu na příští volební období, dále Ing. Jiřího Plíčku CSc. z Prahy, Ing. Svatopluka Zídka z Karlových Varů, Ing. Vladimíra Blažka, CSc. z Hradce Králové, prof. Ing. Vladimíra Křístka, DrSc. z Prahy a Ing. Vladimíra Novotného z Brna viceprezidenty. Na sjezdu byly schváleny nové stanovy, prezidiu bylo uloženo prohloubit spolupráci s nevládními organizacemi, aktivně se účastnit práce v Radě výstavby ČR (SIA) a zdokonalit spolupráci s vysokými a středními odbornými školami, s cílem získávat jejich absolventy pro spolupráci a účast na spolkovém životě. V listopadu proběhl křest knihy Miloslava Pavlíka České inženýrské stavby / Czech civil engineering, nakladatelství Prostor, v prostorách nově zrekonstruované Petřínské rozhledy. Tato publikace následně získala ocenění Zlatá pečeť 2003 jako nejlepší odborná publikace z oblasti výstavby a stavební praxe za rok 2002.

    Oblastí, ve které ČSSI vytváří podmínky pro možné optimální propojení odborníků z praxe s akademickým prostředím, je výzkumná činnost, zajišťovaná profesním týmem ČSSI. V minulých letech získané výzkumné grantové projekty GAČR jsou počátkem roku 2003 jako každoročně oponovány významnými odborníky. Také v tomto roce pokračují práce na vyhlášce o dokumentaci staveb týmem ČSSI vedeným Ing. V. Ouporem, pokračuje spolupráce se SPS ČR na paragrafovém znění zákona o veřejných zakázkách. MPSV po vyčlenění institutu koordinátora bezpečnosti práce ze stavebního zákona vyzývá ČSSI k vyslání jeho zástupce do přípravného týmu. Na základě rozhodnutí prezidia se jím stává Dr. Ing. V. Sklenář - tajemník Svazu. V květnu se prezident ČSSI společně s gen. ředitelem stavební společnosti SSŽ Ing. B. Kačenou účastní práce komise v rámci mezinárodní přehlídky Inovationpreiss 2003 v Berlíně. Jako velice úspěšná je členy Svazu hodnocena prohlídka funkcionalistické městské čtvrti Baba v Praze Dejvicích, komentovaná s nedostižným šarmem prof. Ing. arch.Vladimírem Šlapetou. V říjnu se setkávají zástupci profesních svazů a komor z „V4“ v Krakově, součástí tohoto setkání je konference na téma Sakrální stavby v zemích V4. Na Valné hromadě Obce architektů, konané v závěru roku, je podepsána prezidentem Svazu dohoda o spolupráci OA s ČSSI.

    Leden roku 2004 je ve znamení kontroly grantových projektů GA ČR, jejichž nositelem je Svaz. Pracovní skupina ve složení prof. Ing. V. Křístek a Ing. O. Lojkásek svým odborným dohledem vytváří předpoklady pro bezkolizní průběh kontrolní činnosti grantové agentury. V březnu se účastní zástupci ČSSI projednávání zákona o veřejných zakázkách na Ministerstvu pro místní rozvoj, pracovní skupina navržená Exekutivou Svazu se vyjadřuje ke koncepci bytové politiky. V květnu 2004 je Ing. V. Machem,předsedou ČKAIT, a doc. Ing. Pavlíkem prolongována dohoda o spolupráci obou organizací. Současně se uskutečňuje setkání česko-německých stavovských organizací na téma „Společně v Evropě“. Pro srpnové zasedání prezidia Svazu je pro všechny funkcionáře připraven a rozeslán dokument Úvahy o poslání a další činnosti ČSSI, který je určen k vnitrospolkové diskuzi pro nastávající nové volební období. Počátkem října se uskutečňuje setkání V4 v maďarském Györu a koncem tohoto měsíce je do Drážďan svoláno výroční shromáždění VBI německého Spolku konzultačních inženýrů, na kterém představitelé českých profesních organizací ČKAIT, ČSSI a CACE podepisují s německými partnery smlouvu o spolupráci.

    V březnu 2005 odstupující vedení ČSSI projednává organizační zajištění setkání „V4“, které připadá v tomto roce na Česko. Z kandidátů na hostitele této významné akce je vybráno město Liberec. Záštitu převzali rektor Technické univerzity Liberec prof. Ing. Vojtěch Konopa, CSc. a primátor města Liberec Ing. Jiří Kittner. Důležitých jednání na legislativní radě vlády s problematikou přípravy nového stavebního zákona se účastní prezident Svazu. Na 9. dubna 2005 je do Brna svolán sjezd ČSSI, na kterém dochází k volbě nového prezidenta, neboť dosavadní prezident se rozhodl nekandidovat na další funkční období jednak z důvodu velkého pracovního vytížení, jednak v souladu s vlastním přesvědčením o užitečnosti obměn vedoucích funkcionářů. Kandidáty jsou prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc. a Ing. Svatopluk Zídek.

  13. ČESKÝ SVAZ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ v létech 2005 až 2011
  14. Na jednání sjezdu ČSSI bylo 9. dubna 2005 zvoleno nové vedení ČSSI ve složení Ing. Svatopluk Zídek - prezident, prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Ing. Jiří Plíčka, Ing. Vladimír Novotný a Ing. Pavel Štěpán jako viceprezidenti. Prvou akcí, na které se podílel ČSSI, byla tradiční Ouvertura Stavebních veletrhů Brno, spojená s představením v pořadí 8. Stavební knihy 2005 „Meziválečná průmyslová architektura“.

    Zahraniční styky patřily i nadále do pozornosti vedení ČSSI. Na jednání sjezdu Maďarské inženýrské komory (MMK) dne 21. května v Budapešti se stali jedněmi z prvních zahraničních čestných členů MMK prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc. a Ing. Svatopluk Zídek. Liberec hostil 6. října jako pořadatel 12. setkání představitelů inženýrských organizací zemí Visegradské čtyřky.  Veřejnosti byl na setkání inženýrských organizací zemí V4 představen 2. díl publikace „Technické památky zemí V4“, který vydal PZITB ve spolupráci rovněž s ČSSI. Editorem české části byl Ing. Zídek. Byla podepsána smlouva o spolupráci ČSSI a  ČKAIT s Národním technickým muzeem. NTM se tak stalo pravidelným místem konání sjezdů ČSSI a ČSSI je trvalým partnerem NTM. Ing. Zídek byl jmenován členem Vědecké rady NTM.

    Tradičně prvou akcí roku byla dne 27. ledna 2006 účast prezidenta ČSSI Ing. Svatopluka Zídka a předsedy ČKAIT Ing. Pavla Křečka na tradičním 14. bavorském Inženýrském dnu v Mnichově a na Inženýrském dni Saské inženýrské komory, který se uskutečnil dne 3. února v Lipsku. Důležitým tématem jednání 13. setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4, které se uskutečnilo na pozvání slovenských inženýrů v bývalém sídle československých prezidentů v Topolčiankách ve dnech 5. až 7. října, se stalo vzájemné uznávání autorizací inženýrů zemí V4. Smlouva o zahájení vydávání společného časopisu Stavebnictví byla podepsána v Praze dne 25. července. Vydavateli jsou ČSSI, ČKAIT a SPS v ČR. Zástupcem ČSSI v redakční radě časopisu Stavebnictví byl jmenován Ing. Zídek.

    V Ostravě byla dne 30. 11. 2006 založena Česká společnost městského inženýrství (ČSMI) ČSSI. Předsedou byl zvolen doc. Ing. František Kuda, CSc. V rozvoji činnosti svazu má podle představ prezidia  ČSSI, kromě společenských a vzdělávacích akcí, organizovaných v oblastních pobočkách, velkou perspektivu specializovaná činnost odborných společností ČSSI. Předpokládá se, že členové ČSSI by měli být zapojeni v obou druzích společenství, a podle svého svobodného rozhodnutí mohou býtv jednom z nich jako členové řádní a ve druhém jako členové přidružení. Prezidium ČSSI přijalo jednoznačné rozhodnutí podporovat vznik dalších odborných společností ČSSI. V Praze byla dne 11. prosince podepsána významná smlouva s Českým normalizačním institutem (ČNI), týkající se on-line přístupu stavebních inženýrů a techniků z ČSSI a ČKAIT k ČSN ve formátu PDF. Jedná se o ojedinělý počin, jednoznačně iniciovaný ČSSI, který měl za následek v nově vzniklém Úřadu pro normalizaci měření a zkušebnictví (ÚNMZ, který nahradil ČNI) po třech letech provozu rozšíření tohoto přístupu nejen pro stavební inženýry a techniky, ale pro celou technickou veřejnost. Je možno konstatovat, že takovýto přístup k normám nemá až do konce roku 2014 obdoby v žádné ze zemí EU. Zavedení on-line přístupu k normám je možno jednoznačně pokládat za nejvýznamnější počin ČSSI v tomto volebním období.

    Prvé číslo časopisu Stavebnictví bylo vydáno v lednu 2007. Z časopisu se tak stává opravdu společný reprezentativní časopis, vydávaný společně ČSSI, ČKAIT a SPS v České republice.  Hosty 15. bavorského Inženýrského dne byli 19. ledna prezident ČSSI Ing. Svatopluk Zídek a Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT. Na Inženýrském dnu vystoupil ministr vnitra bavorské vlády a ministr dopravy spolkové vlády Spolkové republiky Německo. Je s politováním, že takové pozornosti se žádná z našich inženýrských organizací ze strany vlády netěší. V pořadí 14. setkání představitelů inženýrských organizací zemí „V4“ v polském městě Serocku u Varšavy se konalo ve dnech 3. až 7. října. Jeho tématem byla „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve stavebnictví“. Veřejnosti byl na setkání Inženýrských organizací zemí V4 představen 3. díl publikace „Technické památky zemí V4“, který připravili polští kolegové, na vydání se podílel rovněž ČSSI. Dne 20. října byla založena v Praze v Senátu PČR nová tradice českého stavebnictví, a sice Dny stavitelství a architektury, které mají pozvednout zájem o dění ve stavebnictví prostřednictvím zajímavých akcí, určených odborné i laické veřejnosti. Součástí jsou např. Dny otevřených dveří na stavbách, v projektových ateliérech, na středních a vysokých školách. V průběhu slavnostního večera jsou vyhlášeny výsledky soutěže „Stavba roku“, a poprvé také osobnost stavebnictví, kterou se stal Ing. Bořivoj Kačena.

    Celkem tři odborné společnosti ČSSIse podařilo založit v roce 2007. Dne 29. března byla založena Česká společnost pro odvlhčování staveb ČSSI, jejímž předsedou se stal Ing. Michael Balík, CSc. Dne 20. září byla v Praze založena Odborná společnost dřevěných staveb ČSSI s předsedou doc. Ing. Vladimír Bílkem, CSc. Dne 1. listopadu byla v Českých Budějovicích založena Česká společnost vodohospodářská ČSSI, předsedou byl zvolen Ing. Bohumil Kujal.

    V pořadí již 15. setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4 s tématem „Město a jeho řeka“ se konalo ve dnech 9. a 10. října v maďarském Szégedu. Dne 19. listopadu v Mnichově v prostorách  Německého muzea se  konal  slavnostní večer u příležitosti 80. narozenin prof. Dr.-Ing. e. h. Dipl.-Ing. Karl Klinga. Mezi gratulanty, kterými byli mimo jiné i Dr. Theo Waigel a Dr. Günter Beckstein, oslavence pozdravili i prezident ČSSI Ing. Zídek a místopředseda ČKAIT Ing. Špalek.

    Ouvertura Stavebních veletrhů v předvečer Stavebních veletrhů ibf Brno dne 21. dubna 2008 představila veřejnosti Stavební knihu 2008 - „Dřevěné stavby“. Slavnostní setkání u příležitosti 2. ročníku DSA se konalo 20. října v Praze v Betlémské kapli. Osobností stavitelství za rok 2008 byl vyhlášen dlouholetý člen ČSSI, předseda ČKAIT  Ing. Václav Mach. V Senátu PČR převzala dne 5. prosince prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc., děkanka FSv ČVUT v Praze, cenu Inovace roku 2008 za inovovaný výrobek „Mostní římsa ze syntetického vláknobetonu“.

    Řádný sjezd ČSSI byl pro činnost ČSSI nejvýznamnější akcí roku. Uskutečnil se dne 17. října 2008 v Hradci Králové. Sjezd po uplynutí tří let funkčního období hodnotil činnost orgánů ČSSI a konal se pod patronátem společností SSŽ, Metrostav a Hochtief. Zpráva o činnosti Svazu za uplynulé volební období byla předložena delegátům Ing. Svatoplukem Zídkem. Charakterizovala úspěchy i rezervy v činnosti prezidia, oblastních poboček i odborných společností. Uvedeny byly dobré příklady z  akcí charakteru celoživotního vzdělávání, spolkového i odborného života a zvýrazněn význam spolupráce s partnery v regionech při odborných činnostech. Celková bilance práce Svazu při plnění jeho poslání a cílů byla za uplynulé období charakterizována jako úspěšná. Hospodaření Svazu je v uplynulých letech vyrovnané, přičemž je nutno i nadále velmi uvážlivě nakládat zejména s prostředky získanými z členských příspěvků a nadále rozvíjet tradiční aktivity Svazu, jako například organizaci autorizačních zkoušek ČKAIT a pořádání odborných akcí. Zpráva revizní komise o hospodaření ČSSI vyzněla pozitivně a byla stejně jako zpráva o hospodaření delegáty sjezdu schválena. Sjezd ČSSI zvolil na další tříleté funkční období prezidentem Ing. Svatopluka Zídka a viceprezidenty Ing. Pavla Štěpána, prof. Ing. Vladimíra Křístka, DrSc., Ing. Jana Jelínka, Ing. Františka Kudu, CSc., Ing. Radoslava Holého a Ing. Tomáše Chromého.

    Další mezinárodní akcí bylo historicky první zahraniční zasedání Vědecké rady konference „Městské inženýrství 2009“ dne 6. března v Bratislavě.  Významnou akcí mezinárodní spolupráce bylo slavnostní setkání dne 10. června v Karlových Varech, v prostorách Krajského úřadu Karlovarského kraje k 15. výročí podpisu smlouvy mezi českými a bavorskými inženýry za účasti signatářů prof. Ing. Dr. K. Klinga, Ing. V. Macha a prof. Ing. M. Pavlíka, CSc., hejtmana KV kraje Dr. Novotného a představitelů německého velvyslanectví v Praze a Ministerstva zahraničí ČR i současných představitelů ČKAIT a ČSSI. Ve dnech 22. až 25. října se uskutečnilo v Hradci nad Moravicí 16. setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4 na téma: „Vzdělávání stavbařského dorostu v zemích V4“.

    Mezi tradiční akce ČSSI patřila rovněž Ouvertura Stavebních veletrhů Brno s tématem „110 let vzdělávání stavebních odborníků v Brně“. Představena byla Stavební kniha 2009 „Připravujeme stavbu rodinného domu“.  V rámci slavnostního večera DSA 2009 byl dne 30. září oceněn v Senátu PČR jako osobnost stavitelství ČR za rok 2009 prezident ČSSI Ing. Svatopluk Zídek.

    Tradiční akce ČSSI zahajovala v Brně dne 12. dubna 2010 Ouvertura Stavebních veletrhů s tématem novinky ve stavebnictví. V průběhu setkání byla veřejnosti představena Stavební kniha 2010 „Kontrolujeme provádění staveb“. Čeští a slovenští inženýři se setkali 16. června 2010 na tradičním „Setkání na hranici“, které uspořádali brněnští kolegové ve Znojmě. Slavnostní večer DSA 2010 se uskutečnil 30. září v tradičních prostorách Senátu PČR. Osobností stavitelství vyhlášen Ing. Václav Matyáš, prezident SPS. V pořadí 17. setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4 hostili slovenští kolegové ve dnech 7. až 11. října  2010 v Zuberci v pohoří Roháče. Na setkání představili slovenští kolegové poslední 4. díl edice „Technické památky zemí V4“, který připravili jako vydavatelé. Na prvém zasedání Vědecké rady NTM dne 20. prosince 2010 představil generální ředitel NTM Bc. Karel Ksandr ministru kultury Dr. Jiřímu Besserovi členy nově ustavené vědecké rady NTM, mezi nimi i prezidenta ČSSI Ing. Zídka a předsedu ČKAIT Ing. Křečka.

    Slovenští kolegové uspořádali 4. března v Bratislavě, ve spolupráci s Evropskou komorou inženýrských komor mezinárodní konferenci „Kvalita a honorování inženýrských prací“. Konference se zúčastnila delegace ČKAIT zastoupená prof. Ing. Maternou a ČSSI vedené Ing. A. Poděbradem. Kolegové z Bavorské inženýrské komory hostili ve dnech 3. a 4. dubna 2011 v pořadí 2. zahraniční jednání Vědecké rady konference „Městské inženýrství 2011“, která se poté uskutečnila tradičně v Karlových Varech jako v pořadí 16. ročník konference, věnovaný problematice „Od vojenského k civilnímu“. Tradiční akce ČSSI opět zahajovala 11. dubna v Brně Ouvertura Stavebních veletrhů Brno, která byla věnována městskému inženýrství. Veřejnosti byla představena Stavební kniha 2011 „ Městské inženýrství“. Ve dnech 6. až 9. října se uskutečnilo v polské Vratislavi 18. setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4. Na setkání představil Ing. Zídek závěrečnou publikaci edice

     „Technické památky zemí V4“, kterou se stal „Atlas technických památek zemí V4“.

    Slavnostní večer DSA 2011 se uskutečnil tradičně v Senátu PČR. Osobností stavitelství se stal Ing. arch. Jan Štípek.

    Řádný sjezd ČSSI se uskutečnil v Národním technickém muzeu v Praze dne 12. listopadu. Celková bilance práce Svazu při plnění jeho poslání a cílů za období 2008 - 2011 byla charakterizována jako úspěšná. Byly stanoveny nové konkrétní cíle a navrženy nové náměty pro činnost, ve kterých bude ČSSI v budoucím volebním období svoji odbornou a společenskou aktivitu prohlubovat, přičemž je nutno i nadále rozvíjet tradiční aktivity Svazu, jako například organizaci autorizačních zkoušek ČKAIT a pořádání odborných akcí. Sjezd ČSSI zvolil na další tříleté funkční období prezidentem Ing. Pavla Štěpána,viceprezidenty Ing. Renatu Zdařilovou, Ph.D., Ing. Jiřího Hájka (HK) a doc. Ing. Františka Kudu, CSc. Po skončení sjezdu se účastníci sjezdu zúčastnili odborné komentované prohlídky NTM.

  15. ČESKÝ SVAZ STAVEBNÍCH INŽENÝRŮ v létech 2011 až 2015
  16. Nejjednodušší by bylo říci, že se v období mezi roky2011 a 2015 nic mimořádného nestalo. Český svaz stavebních inženýrů je již dlouho spolkem se stabilní strukturou, programem a chodem, který reaguje na postupně se měnící život okolní společnosti a zejména na prostředí v oboru. Ale tak jednoduché to v období mezi roky 2011 a 2015 nebylo.
    Sjezd v listopadu 2011, konaný za laskavé podpory Národního technického muzea v Praze v jeho zasedací místnosti, pozměnil složení exekutivy a zvolil do ní Ing. Jiřího Hájka z oblastní pobočky (OP) Hradec Králové, doc. Ing.
    Františka Kudu, CSc. z České společnosti městského inženýrství ČSSI, Ing. Pavla Štěpána z OP Praha (prezident) a Ing. Renatu Zdařilovou, Ph.D. z OP Ostrava (pověřená hospodařením). Pastprezidentem se stal Ing. Svatopluk Zídek z OP Karlovy Vary (statutární zástupce prezidenta). Přizvaní poradci byli Ing. Jan Jelínek a Ing. Tomáš Chromý z OP České Budějovice; dále byla přizvaná jako poradce Ing. Jana Krupicová - Pexová z VUT Brno, aby se zachovaly kontakty s Brnem, kde pobočka žila svým uzavřeným způsobem života.

    Tou dobou se stavebnictví od roku 2008 již třetí rok propadalo do stále větší krize a propadání pokračovalo do roku 2013. Stavebnictví dosáhlo vrcholu své sedm let trvající konjunktury v letech 2007 a 2008 a v průběhu následujících let docházelo k jeho trvalému, čím dál hlubšímu poklesu, který mnohé překvapil. Pro mnohé z nás to byla první skutečná krize v oboru, kterou jsme prožili. Pokles stavebních (a současně i projektových) zakázek byl v roce 2014 oproti roku 2008 cca 24 %. Vytíženost kapacit stavebních firem a projektových kanceláří se pohybovala okolo 75 – 80 %, ale například zahájený počet staveb bytů byl v roce 2013 na 50% úrovni oproti roku 2008.

    K tomu všemu přispělo i nestabilní prostředí v oboru, způsobené zejména:

    • Rozdrobeností státní správy oboru, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj (legislativa, dotační politika), ministerstvo průmyslu a obchodu (energetika, materiály a výrobky pro stavebnictví), ministerstvo dopravy (dopravní stavby), ministerstvo zemědělství (vodní stavby), ministerstvo vnitra (požární bezpečnost, doprava), ministerstvo kultury (památková ochrana), ministerstvo životního prostředí (ochrana a posuzování vlivu na životní prostředí), ministerstvo práce a sociálních věcí (bezpečnost na pracovišti) a ministerstvo zdravotnictví (hygiena).
    • Trvalými nekoncepčními personálními změnami v ústředních institucích, kde s každou výměnou vlády dochází k nejen výměně ministra, ale často i všech jeho náměstků, mnohdy i vedoucích jednotlivých odborů.
    • Nejasnou vládní koncepcí ve stavebnictví: mění se dotační politika, koncepce sociální výstavby, koncepce v dopravě. Jako příklad lze uvést rozhodnutí ministra dopravy Víta Bárty, kdy na přelomu roků 2010 a 2011 v podstatě zastavil na dálničních stavbách nejen výstavbu, ale i její projektovou a inženýrskou přípravu. Důsledkem je nepřipravenost výstavby dopravní infrastruktury a nemožnost reálně vyčerpat dostupné finanční prostředky ze státního rozpočtu a z dotačních titulů z EU.
    • Nepřiměřeným zvýšením pravomocí občanů - např. právo veřejnosti zastoupené občanskými sdruženími na účast ve stavebních a územních řízeních vede ke zvýšení právní nejistoty investorů. Výsledkem je dosud neobvyklé zrušení platného územního plánu, územního rozhodnutí a stavebního povolení během rozestavěné stavby soudním rozhodnutím.
    • Trvalými legislativními změnami v oboru, ale nejen v něm. K těm nejvýznamnějším patří neustálé změny v zákonu č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, který má od svého vzniku za 9 let již 15 novel a projednává se další, tentokrát zásadní, která má přispět ke zkrácení neúnosně dlouhých správních (územních a stavebních) řízení. Dále problematičnost zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, který má od svého vzniku již 8 novel. Zásadním problémem pro stavební a projektové práce, na který se dlouhodobě již ze všech stran upozorňuje, je soutěžení jen na jediné hodnoticí kritérium - nejnižší cenu bez ohledu na kvalitu nabídky, kvalitu jejího zpracovatele a kvalitu výsledného díla. K tomu se připojuje někdy i (politická) kriminalizace hodnocení podle jiných kritérií. Staré jednoduché a přehledné pravidlo, že nejnižší a nejvyšší nabídka se škrtá, je Úřadem pro hospodářskou soutěž považováno za nepřípustné. Hledaná jiná řešení, jako např. bezpečná cena, obvyklá cena, průměrná cena nabídek, zahraniční vzory, výkonový a honorářový řád pro ocenění projektových prací, jsou odmítána.

    Negativní obraz oboru vytváří konkrétní příklady:

    • Ihned po dokončení zvlnění dálnice D47 v úseku Ostrava – Hrušov způsobené nekvalitními podkladními vrstvami,
    • nedokončení dálnice D8 (k dokončení chybí již cca 5 let úsek přes České středohoří délky cca 12 km) a sesuv půdy na její trasu u Litochovic,
    • nedokončení úseku dálnice D11 u Hradce Králové v délce cca 2,5 km z důvodu majetkových sporů s majiteli pozemků, které způsobily desetileté zpoždění stavby,
    • čtyřleté zpoždění v dokončení tunelu Blanka v Praze a jeho prodražení,
    • medializace nehod na stavbách, při kterých zahynuli lidé, jako např. v listopadu 2008 zřícený most přes železniční trať ve Studénce, v říjnu 2009 zřícená budova při rekonstrukci domu v Praze v Soukenické ulici, zřícený most ve Vilémově na Havlíčkobrodsku v září 2014,
    • úplatkářská aféra hejtmana středočeského kraje Davida Ratha, který se svými společníky prokazatelně získával peníze od stavebních firem z předražených zakázek zdravotnických staveb.

    Teprve na přelomu roků 2013 a 2014 začíná nesmělý obrat, různě se projevující v jednotlivých oborech i v místech. Největší růst lze sledovat, zejména díky dotacím z unijních zdrojů, v dopravních stavbách, kde v polovině roku 2015 projektové kapacity již nestačí poptávce.

    Přes to všechno alepřibývalo studentů vysokých škol (od zavedení strukturovaného studia v roce 2001 v prezenčním studiu celkem v ČR 164 tis., z toho bakalářský obor 28 tis., magisterský obor 120 tis. a navazující magisterský obor 9 tis., v roce 2011 v prezenčním studiu celkem 260 tis., z toho bakalářský obor 163 tis., magisterský obor 29 tis. a navazující magisterský obor 57 tis., v roce 2014 v prezenčním studiu celkem 232 tis., z toho bakalářský obor 141 tis., magisterský obor 23 tis. a navazující magisterský obor 56 tis.), přibylo i škol vyučujících a studentů studujících obory architektura, stavební inženýrství, management staveb – v praxi se ustálila změna vzdělávání na strukturované (bakalářské, magisterské, doktorské), ale je stále sporné, zda ku prospěchu oboru. Prokazatelně ale ubývá studentů středních odborných škol (průmyslovek), nejsou žáci učňovských oborů a podle všeho průměrná kvalita studentů celkově klesá.

    ČSSI je všeobecně uznáván jako silný, spolehlivý a stabilní partner jak pro státní správu, tak pro ostatní spolky působící v oboru. Je účastníkem společných jednání jak o připravované legislativě, tak například o honorářích ve stavebnictví.

    Jsou úspěšně vyhlašovány ceny celostátních odborných soutěží, jako jsou například Stavba roku, Grand Prix Architektů, nebo regionálních, jako např. Presta, kterou mnoho let organizuje OP ČSSI České Budějovice, nebo soutěž studentů středních odborných škol, kterou již 20 let organizuje OP ČSSI Karlovy Vary.

    ČSSI ve svých oblastních pobočkách a odborných společnostech pořádá velké množství akcí pro své členy, pro členy ČKAIT a další zájemce z řad odborné i laické veřejnosti a studentů, jak je popsáno dále v jejich příspěvcích.

    Usnesení sjezdu 2011 ukládalo Prezidiu ČSSI zabývat se náměty a připomínkami přednesenými v rámci diskuse, zejména více spolupracovat se SŠ a VŠ stavebního směru, prohloubit spolupráci s ČKAIT, více spolupracovat s veřejnoprávními institucemi.
    ČSSI konkrétní úkoly usnesení plnila různou měrou:

    • Spolupráce s ČKAIT převážně funguje, a to jak na krajské úrovni mezi oblastními pobočkami ČSSI a oblastními kancelářemi ČKAIT, tak na centrální úrovni. Tam, kde zejména fungují osobní vazby mezi jednotlivými výbory a osobnostmi ČSSI a ČKAIT, vykazují pobočky výrazně větší úspěchy, tedy lepší činnost pro členy obou organizací.
    • Spolupráce se školami se spíše dařila na krajské úrovni a spíše se středními školami; spolupráce s vysokými školami zdaleka nenaplnila své možnosti, zejména očekávání přílivu nových členů.
    • Spolupráce s veřejnoprávními institucemi se též dařila lépe na krajské úrovni, s velkými rozdíly mezi jednotlivými kraji. Obecně lze ale konstatovat, že přes opakovanou snahu nabídnout veřejnoprávním institucím pomoc při řešení např. problémů s veřejnými zakázkami, pomoc až na vzácné výjimky nebyla využita.

    Exekutiva se scházela cca 6x ročně v mezidobích mezi pravidelnými jednáními Prezidia a řídila operativní činnost ČSSI.

    Prezidium sestávalo z předsedů jednotlivých oblastních poboček a odborných společností, viceprezidentů, prezidenta a pastprezidenta. Scházelo se pravidelně 4x ročně a jako výkonný orgán Svazu rozhodovalo o zásadních otázkách ČSSI. Jednání Prezidia se často se zúčastňovali i děkani stavebních fakult „kamenných vysokých škol“ z Prahy, Brna a Ostravy.

    Chod kanceláře ČSSI, sídlící ve 4. patře budovy ČKAIT v Praze, Sokolská 15 byl na začátku roku 2012 výrazně ovlivněn úmrtím dlouhodobého tajemníka ČSSI Dr. Ing. Vladimíra Sklenáře. Na jaře roku 2012 proto proběhlo výběrové řízení, ve kterém nejlépe obstála paní Amela Abadžič a stala se vedoucí kanceláře ČSSI. Paní Hana Hanousková nadále obstarávala spolu s účetní hospodaření ČSSI a organizačně zajišťuje pro ČKAIT zkoušení uchazečů o členství.

    Kancelář spolehlivě plní požadavky na ni kladené Exekutivou, Prezidiem i jednotlivými OP a OS. Nově upravené prostory kanceláře jsou důstojným prostorem pro práci zaměstnanců i jednání Exekutivy. Jsou k dispozici i všem členům výborů OP a OS, kteří v centru Prahy potřebují uskutečnit svá jednání.

    Pracovní skupina pro legislativu pod vedením Ing. Karla Hegenbarta ad hoc posuzuje navrhované legislativní úpravy a připravuje podklady pro případná stanoviska ČSSI.

    Hospodaření ČSSI je stabilní, Exekutiva a Prezidium průběžně činí opatření v rozpočtu, aby se minimalizovaly negativní dopady snižujících se příjmů z členských příspěvků. Pro ČSSI je rozhodujícím příjmem činnost pro ČKAIT, spočívající zejména v organizaci zkoušek uchazečů o členství v ČKAIT.

    V uplynulém období se podařilo činnost oblastních poboček (OP) ČSSI a „tradičních“ odborných společností (OS) ČSSI rozšířit o činnost nově ustavených odborných společností ČSSI, přičemž je pouze na rozhodnutí člena, ve které z organizací (OP nebo OS) bude řádným členem s povinností úhrady ročních členských příspěvků a ve které organizaci bude členem přidruženým, bez povinnosti úhrady členských příspěvků, ale s plnoprávným členstvím, opravňujícím jej k účasti na činnosti ČSSI i všech jeho akcích.

    Odborné společnosti přispívají k rozvoji ČSSI svou odborností, stavovskou prezentací stavebních inženýrů, svými kontakty, zkušenostmi, svou profesionalitou, osobním rozšiřováním informací o činnost ČSSI, OS a OP, informacemi o výsledcích společné práce odborné a laické veřejnosti a informacemi o možnostech členství v ČSSI.

    Odborné společnosti ČSSI poskytují svým členům záštitu stavovské profesní organizace s dlouholetou tradicí a její know how, umožňují kontakty na ostatní oblastní pobočky a odborné společnosti, prezentaci na webových stránkách ČSSI, účast na akcích pořádaných ČSSI (bienále technických památek, Den stavitelství a architektury, exkurze). Časopis Stavebnictví je každému z členů ČSSI po uhrazení členského příspěvku doručován bezplatně na jeho adresu, přičemž OP a OS hradí pouze část nákladů spojených s doručováním. 

    Svou činnost ukončila OS pro vědu, výzkum a poradenství, která byla zaměřena na grantové projekty.

    ČSSI spolupracuje při vydávání časopisu Stavebnictví, jehož vydavateli jsou od roku 2006 společně ČKAIT, ČSSI a SPS ČR. Od té doby vychází časopis pravidelně jako měsíčník (se dvěma dvojčísly) v  celkovém nákladu cca 30 000 výtisků, který je doručován všem členům ČSSI a ČKAIT a podnikům sdruženým v SPS ČR. Během let zejména díky kvalitní práci redakční rady časopis získal vysoké renomé. Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR zařadila tento časopis jako jediný časopis v ČR, který informuje o výsledcích výzkumu a vývoje v odvětví stavebnictví, do seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. Provoz časopisu je ale z více důvodů nerentabilní a je nutný vysoký příspěvek od vydavatelů na zachování časopisu při životě (v řádu statisíců Kč z prostředků ČSSI). Z toho důvodu došlo k uzavření dohody mezi vydavateli a snížil se podíl ČSSI na vydávání časopisu z 10 % na 5 %. Kromě toho Rada pro výzkum a vývoj vlády ČR v roce 2013 změnila pravidla a vyřadila časopis ze seznamu recenzovaných časopisů. Tím, podle názoru ČSSI, výrazně poškodila v sektoru stavebnictví nejen vědeckou a výzkumnou činnost, ale i snížila informovanost odborné veřejnosti o progresivních trendech v oboru. Proti tomuto rozhodnutí vydavatelé společně s některými vysokými školami protestovali, zatím marně.

    Zpravodaje, které vydávají některé z jednotlivých poboček, jsou důležitým nástrojem k informování členské základny o činnosti. Forma vydávání postupně, mimo jiné i vzhledem k nákladům, přechází z tištěné podoby do digitální. Společný Sylabus, který měl pomoci menším pobočkám a společnostem, se nepodařilo udržet při životě.

    Společné webové stránky ČSSI se měly stát silným současným nástrojem publicity ČSSI. Toto očekávání se zatím nenaplnilo a dosud se neprojevil synergický efekt, který by společně plněné pestré a živé stránky přinesly všem.

    Nejlepší propagací ČSSI jsou akce, které ČSSI pořádá, často v úzké spolupráci s ČKAIT:

    • Konference Městské inženýrství měla již 20. ročník. Za tu dobu se stala vzorovou ukázkou perfektní mezinárodní spolupráce spolků, škol, státní správy a samosprávy ve středoevropském regionu pod záštitou ministra, hejtmana a primátora. Je na místě poznamenat, že hlavní tíha organizace všech ročníků této konference ležela a leží na Ing. Svatopluku Zídkovi a nyní i České společnosti městského inženýrství ČSSI.
    • Bienále „Industriální stopy“, které již v mnoha městech ČR pořádá Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI, se postupně stalo viditelnou, populární akcí, lákající k účasti a přemýšlení o našem technickém dědictví i mladou generaci.
    • OUVERTURA prostřednictvím společenského setkání zahajuje stavební veletrhy Brno.
    • Publikační činnost, ČSSI se podílí na vydání řady publikací věnovaných technickým památkám, např. „Technické památky zemí Visegrádské čtyřky“.
    • Inženýrský den, na jehož organizaci se ČSSI podílí s ČKAIT, se od roku 2008 koná jednou za dva roky. Najít různá nosná témata, která by zajímala kromě členů ČSSI a ČKAIT i širší okruh zájemců, je překvapivě náročným úkolem.

    ČSSI se aktivně zapojuje do činnosti a spolupráce s  ostatními spolky sdruženými v rámci Rady výstavby SIA (především se Svazem podnikatelů ve stavebnictví, Nadací ABF, Obcí architektů, ČKA, CACE, Společností pro stavební právo) a podílí se na organizaci Dnů stavitelství a architektury, resp. Stavby roku).

    Spolupráce ČSSI se zahraničními institucemi probíhá většinou v rámci pravidelných kontaktů:

    ECCE (Evropský výbor civilních inženýrů)sdružuje 25 evropských inženýrských organizací.

    Společným zástupcem je za ČKAIT a ČSSI místopředseda ČKAIT prof. Ing. Alois Materna, CSc., který nahradil zemřelého Ing. Jiřího Plíčku, CSc.

    ECEC (Evropský výbor inženýrských komor) je mladší evropskou organizací inženýrských komor. Členem této organizace je ČKAIT hájící v ní i zájmy ČSSI.

    Slovenský svaz stavebních inženýrů a Slovenská komora stavebních inženýrů uzavřely dohodu o spolupráci s ČSSI a ČKAIT v roce 1993. Tuto mezinárodní spolupráci můžeme hodnotit jako skutečně nadstandardní. Každoročně se koná setkání „Na hranici“ v Beskydech a setkání v rámci zemí V4. Závěrečné protokoly setkání byly průběžně publikovány v odborném tisku.

    Bavorská inženýrská komora (Bay IK-Bau) roku 1994 uzavřela smlouvu o spolupráci s ČSSI a ČKAIT. V roce 2014 se uskutečnilo slavnostní setkání v klášteře Teplá k 20. výročí spolupráce, která byla vyhodnocena s prezidentem Bavorské komory Dr. Heinrichem Schroetterem jako mimořádně prospěšná, zvláště pro českou stranu. Z Bavorska lze čerpat zkušenosti jak se zadáváním veřejných zakázek, tvorbou stavební legislativy, tak i s uplatněním honorářů.

    Komora inženýrů v investiční výstavbě (KIIP) - oblast Sofia / město. V roce 2013 byla při vzájemné návštěvě představitelů ČSSI a KIIP uzavřena dohoda o spolupráci.

    Saská komora stavebních inženýrů. Od roku 1994 je uzavřena smlouva o spolupráci s ČSSI a ČKAIT – spolupráce dobře probíhá. Nejmarkantněji se projevuje při přípravě konferencí Městské inženýrství Karlovy Vary.

    Svaz poradních inženýrů Německa (VBI Deutschland). Smlouva byla podepsána v Berlíně v roce 2002. Kromě pravidelné účasti předních německých odborníků na konferenci MI Karlovy Vary se podařilo uspořádat ve spolupráci s VBI zajímavé zájezdy za doprovodu odborníků - členů VBI.

    Spolupráce Inženýrských organizací zemí Visegrádské čtyřky. V roce 1993 byla uzavřena dohoda o vytvoření inženýrské organizace zemí V4, složené z inženýrských komor zemí V4 a inženýrských svazů Polska, Maďarska, Slovenska a ČR. ČSSI je zakládajícím členem.

    V uplynulém období se uskutečnila každý rok setkání představitelů inženýrských organizací zemí V4; poslední setkání v říjnu 2014 v Košicích bylo zaměřeno na problematiku cen projektových prací a vytvoření společného tlaku, směřujícího k zavedení honorářových řádů. Závěrečné protokoly setkání byly průběžně publikovány v odborném tisku.

    Spolupráce regionálních inženýrských organizací zemí V4 (takzvaná malá V4). Již více než 15 let spolupracují regionální inženýrské organizace z Karlových Varů, Krakova, Košic a Miskolce. V rámci této spolupráce se konají setkání delegací střídavě v jednotlivých zemích.

    Svaz britských inženýrů - je uzavřena a obnovena smlouva.

    Asociace amerických civilních inženýrů (ASCE) – v rámci smlouvy je nám doručován zpravodaj ASCE. K jiné praktické činnosti za uplynulé volební období nedošlo.

    Obdobně není prakticky naplňována ani smlouva o spolupráci s pobaltskými státy Litva, Lotyšsko a Estonsko a s ruským Svazem stavebních inženýrů z Moskvy.

    V září 2012 proběhl v přednáškové místnosti v budově ČKAIT v Sokolské ulici mimořádný sjezd ČSSI. Dne 26. září 2012 se delegáti ČSSI usnesli na změnách stanov, kdy se mění nepřesné formulace a ruší se zodpovědnost Prezidia za hospodaření jednotlivých oblastních poboček odborných společností. Důvodem byla  neočekávaná situace v odborné společnosti pro vědu a výzkum při řešení grantů a zánik této odborné společnosti.

    Sjezd 8. listopadu 2014, konaný opět v NTM v Praze, změnil stanovy (tentokrát podle požadavků nového občanského zákoníku 89/2012 Sb.) a zvolil nové složení exekutivy takto: Ing. Adam Vokurka, Ph.D. z odborné společnosti krajinných inženýrů, doc. Ing. František Kuda, CSc., Ing. Pavel Štěpán (prezident), Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. (pověřená hospodařením). Ve funkci pastprezidenta setrval Ing. Svatopluk Zídek. Jako poradci byli přizváni Ing. Jan Jelínek (ČB) a Ing. Jiří Hájek (HK).

    Přes všechny, v součtu bezesporu významné, aktivity se nedaří plnit základní požadavek zastavit úbytek členů. Hovoří o tom téměř všechny následující zprávy OP. Je nutné si klást otázku, proč zejména oblastní pobočky mají problém získat nové členy. A to se již nikde ani nehovoří o původní podmínce pro vstoupení do ČSSI, tedy nutném doporučení alespoň dvou stávajících členů ČSSI. Výrazně hůř se v tomto směru daří oblastním pobočkám, odborné společnosti na základě společného odborného zájmu, při vizi seznámit se se skutečnými profesionály z oboru, nemají tak velký problém mít ve svých řadách nové, mladé členy.

    Společné hodnoty drží společnost pohromadě. Jaké ale jsou hodnoty, které drží pohromadě ČSSI?

    Je to mimo jiné i možná naivní, možná sebestředný pocit, že pro společnost, pro stavařskou obec, pro své kolegy, kamarády i sebe člověk dělá něco, co nemusí, ale jen může. Něco, co možná přispívá ke zlepšení stavu společnosti,  vztahů mezi lidmi, ke stabilitĕ a kontinuitĕ a k  civilizaci pořád ještě nezcivilizovaného prostředí.  Že napomáhá vytvářet na jedné straně zatracovanou občanskou společnost, kterou na druhé straně jinde obdivujeme. Věřím, že činnost ČSSI drobně přispívá obecnému prospěchu.

    Náročné cíle ČSSI by se pochopitelně obtížně dařilo plnit bez spolupráce všech OP a OS ČSSI, škol, partnerských spolků sdružených v SIA a celé odborné veřejnosti. Rádi bychom chtěli dokázat, že skutečně platí heslo, které pro ČSSI vymyslel Ing. Jan Jelínek:

    KVALITU PROVĚŘUJE ČAS

     

    Ing. Pavel Štěpán